 |
| Na hřebenu - Velké Solisko |
 |
| Hřeben - Furkotský štít a Hrubý vrch |
Ze Štrbského plesa směřuji k nástupu o Furkotské doliny. Tímto směrem vede krásně upravená běžecká cesta. Sleduji ji, i když vím, že se odklání od značky. Ve skrytu duše doufám, že tam co nevidět zahne. Až řádný kus pod ní se smiřuji s tím, že se toho nejspíš nedočkám. Musím tedy do volného terénu. Ten je hodně proměnný. Místa-mi jde o pěkné brodění a boj o každý metr vpřed . Dočkám se a konečně narážím na značku. Zanedlouho i na rozcestník Pod Furkotskou dolinou.
Je zde i cedule o sezonní uzávěře, kterou jak se zdá turisté dodržují. Kromě náznaku stop od skialpinistu po vyhozeném chodníku ani památky. Místy se tedy opět docela bořím. V lese totiž nesvítí slunce, a tak sníh nevytvořil ledovou krustu. Značení a nebo náznaky chodníku je také velmi obtížné nalézt. Směr je ale jasný. S tím jak se dostávám nad les, sníh se mění v led a Já se konečně přestávám bořit.
Následuje přechod Furkotskou dolinou až k Vyšnému Wahlenbergovu plesu. Počasí je naprosto fantastické. Slunečno, skoro nefouká a je krásně teplo. Hotové jarní počasí. Nahoře u plesa sice už začíná foukat, ale proti včerejšku je to jen vánek :-)
Opět si razím svou cestu a vybírám si levý žlab od supermužíka. Žlab nemá nějak velký skon a tak za chvíli jsem nahoře. Tam zjišťuji, že mě od Velkého Soliska dělí dvě docela ostré věžičky. No alespoň si prohlížím hřeben od Bystré lávky. Teď v zimě to nebude moc snadná trasa. Nápad na případný návrat po hřebenu do Bystré lávky padá.
První věžičku lehce podcházím ze strany Furkotské doliny. U druhé je to obdobné i když to vyžaduje už mnohem více klesnout dolů. Dostávám se tudy až do žlabu ústící kousek pod vrchol Velkého Soliska. Zde se nachází asi nejobtížnější úsek výstupu. Jde snad jen o nějakých 10m "lezení" v členité skále. Přesto díky poryvům větru a mixovému ternu dokonce zvažuji jestli tam vůbec lézt:-) Zvědavost a jistota lana pro případné slaňení nakonec vyhrávají. Já se po chvíli vyškrábu až na vrchol. Je zde veliký kámen, který mi poskytne závětří. Pár fotek a krátký odpočinek a už se jde řešit jak dolů. Cesta kudy jsem přišel je opravdu asi nejednoduší. Zkouším tedy opatrně sestupovat. Není to nic až tak hrozného. V létě by to bylo určitě příjemné zpestření jinak lehkého výstupu.
Jak se nyní koukám do průvodce ani dolu nejdu správnou trasou. V zimním období, to jde poměrně lehce sejít hned z toho "sedylka" co je hned pod vrcholem. Jen kousek dolů a napojit se na "správný" žlab. Dole jsem snad za 10 minut, takový je to kousek. Slunce teprve nad hlavou a super počasí stále panuje. Přemýšlím co dál... Stoupat na Bystrou lávku se mi nechce, a tak sestupuji Furkotskou dolinou. Cestou mě určitě něco napadne. Taky, že ano... Zaujme mě žlab vedoucí před vrchol Štrbského Soliska. Proč to tedy nezpestřit a nevylézt si dnes ještě tohle.
Začátek je brnkačka, spíše skály. Později už se žlab zužuje a dostává sklon. Navíc se se podklad mění v tvrdý ledofirn. Stojím jen na předních hrotech maček a lezu vzhůru. Postupně mi dochází síly a Já měním taktiku a lezu po čtyrech. I tento způsob je dost fyzický náročný. Nejhorší je, že není jak odpočinout svalům na nohách, Několikrát si proto musím vysekat schod, abych jim dopřál odpočinek.
Konec dolézám doslova po metrech. Po každém metru nasleduje minutová pauzička. Konečně na hřebenu, rasuji se . Na vrchol Štrbského Soliska jeto co by kamenem dohodili. Přesto pro fyzické vyčerpání raději sedám na zadek a sjíždím z Mlynického Soliska dolu do Soliskového sedla. Z něj už je to jen vycházka na Predné Solisko, ze kterého poté po sjezdovce sejdu až na Štrbské pleso.
Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z GOAT
Obrázek s body zobrazenými v mapě
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/
GPX soubor
Žádné komentáře:
Okomentovat