 |
| Rozhled z Patrie na zasněžené Tatry |
 |
| Slunce nad Solisky |
FOTOGALERIE
Ranní vstávání je hodně těžké a nikomu se nechce do mrazu. Ještě poslední ohřátí v autě cestou na Štrbské pleso. Za svítání vyrážíme zmrzlou krajinou. Jdeme po červené značce osamocení za zvuku křupajícího sněhu pod nohama. Turistický chodník opouštíme před rozcestníkem Pod Triganom. Sledujeme skialpinistkou stopu. Ta je řádně sježděná a klikatí se vzhůru lesem. Přesto po několika stovkách metru jsme nuceni nasadit sněžnice. Pomocí nich se už bez problému dostáváme nad hranici lese. V létě by nás zde čekala neprostupná hradba kleče. Teď všechnu pohřbil sníh. Bohužel s mizícím lesem se dostáváme ze i ze závětří. Ač svítí slunce teplota je hodně v mínusu a závany větru pocit chladu jen znásobuji. Já se začínám trápit a je mi čím dál jasnější, že mé dnešní maximum bude tak vrchol Patrie.
Závěrečné metry jsou pro mě velkým trápením a bojuji s chladem jak to jen jde. Nahoře toho mám dost. Představa dalšího lezení v tomto mrazu mě děsí a tak se loučím se zbytkem týmu a vydávám se na sestup. Mířím přímo žlabem spadajícím k vodopádu Skok. Tento sestup kdy kráčím sněhem jak v peřinách společně s závětřím mi hodně spraví náladu. Rozmrzám a rozhoduji se jít zbytku naproti na lávku pod Satana.
Čekám a užívám si zde slunce a krásné zimní pohody. Zbytek má na hřebenu problémy a cestu také vzdávají. Snažím se jim pomoct v hledaní sestupového žlabu, ale nemůžeme se nějak domluvit, kde vlastně přesně jsou.
Vše končí šťastným shledáním a my upalujeme na privát rozmrznout k čaji s rumem.
Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca
Obrázek s body zobrazenými v mapě /zbytku týmu/
Žádné komentáře:
Okomentovat