2011.09.15 Vysoké Tatry - Predné, Mlynické, Štrbské, Furkotské, Malé Solisko

Pozdní noční cesta je vykoupena spánkem až do 9:00. Můj hlavní cíl Ľadový štít se tedy odkládá na další den. Hledám alternativní cíl, kde bych neztrácel síli X km nástupem. Zaujmou mě Soliska. Dle průvodce je to na Mlynické Solisko (2301m) jednoduchá turistika. Lano a úvazek tedy zůstávají pro dnešek v autě. Placení parkovného se tentokrát musím vyhnout po svých. Parkuji tedy už pod Štrbským plesem. Hezké počasí a státní svátek a tak je zde poměrně narváno.(pokračování)

Sedielková kopa a  Kriváň

Mlynická dolina

FOTOGALERIE

Ani nekoukám na mapu a směřuji ke skokanským můstkům. Tady teprve zjišťuji, že modrá značka začínala už mnohem dřív u Štrbského plesa. Naštěstí není problém se po sjezdovce dostat na hřeben. Jen je to pěkná rozcvička do pěkného kopce. Trochu závidím turistům, co se vyvážejí lanovkou k chatě pod Soliskem. Na hřebenu už je mnohem mírnější stoupaní a také se zde objevují první výhledy do okolí. Od chaty se připojuji k davům a mířím nahoru na Předné Solisko (2093m). Jde o poměrně dlouhé a prudké stoupání. Těší mě, že na rozdíl od ostatních nemusím zanedlouho kráčet zpět. Chodník z vrcholu už totiž dále nepokračuje.

Vrcholek je v obložení turistu a tak se nezdržuji a pokračuji po hřebenu dál. Přede mnou se ční Mlynické Solisko. V Cestě na něj mi ale stojí ještě Soliskový hrb. Po měj vede i markantní chodník. Dále už asi turisté ztrácejí odvahu. Zdolání jeho vrcholku ač po poměrně příkré skále je otázka chvilky. Je to totiž jen pár desítek metru vzhůru. Sestup vypadá jenom na první pohled obtížně. Malý traverz a kousek po skalách a jsem dole.

Začátek výstupu na Mlynické Solisko vede nepříjemnou sutí. Poté už se pohodlně pokračuje po travnatém svahu sledujíc výrazný chodník. Ten mě dovede několik metru pod vrchol. Tam tráva končí a začínají skály. Lehké lezení po členité skále a zanedlouho stojím na vrcholku. Ten tvoří poměrně kolmý štít táhnoucí se dál. Nechce se mi ještě vracet ta tak se rozhodnu pokračovat na další Solisko a tím je Štrbské (2302m).

Ač hřeben není až tak exponovaný tak šikmá hladká skála budí respekt. Raději ji tedy podcházím ze strany Furkotské doliny. Ze sedla pokračuji po straně Mlynické doliny žlábkem až pár metru pod vrchol. Poté po členité skále přímo na vrchol. Ten je hodně exponovaný a vypadá, že budu-li chtít pokračovat v hřebenovce tak tudy to bez lana nepůjde. Sestupuji tedy opět dolu ze strany Furkotské doliny těžkým kolmým sestupem po skále. Pravděpodobně se to chtělo kousek vrátit a klesat už od výstupového žlábku.

Dole přecházím Šedou lávku a vyrážím na Furkotské Solisko (2320m). Už žádné travnaté úseky, ale lezení po hodně příkré skále. Obavy budí, co když nepůjde pokračovat dál. Půjde se vůbec tudy bez lana vrátit? Ze strany Furkotské doliny se mi daří obejít exponovaný úsek. Začínám vážně uvažovat o sestupu. Žlab se ale zdá hodně prudký a úzký. Mé domněnky potvrzuje i nález sláňaku. Nezbývá než pokračovat dál na Malé Solisko (2330m). Z dálky vypadá hodně nedostupně. Naštěstí se kolmá skála ukáže poměrně lezitelná (alespoň tedy nahoru) Tam nastává problém co dál. Hřeben je extrémně exponovaný. Ze strany Mlynické doliny stěna. Ze strany Furkotské hluboký žlab padající od středu Soliska. Objevuji okno a tím prolézám nad žlab. Po uzounké a hodně prudké rampě se mi daří slézt až dolu do žlabu.

Ten je opět hodně kolmý a skalnatý. Nalézám v něm také další slaňák. Pokračuji tedy po hodně kolmé stěně pod hřebenem vzhůru doufajíc v nalezení schůdné sestupové cesty. Na vrcholku žebra spatřím chodník stoupajíc vzhůru. Když už tedy jsem, až zde vylezu si alespoň na vrcholek. Bohužel končím asi 2 výškové metry pod vrcholem. Ten tvoří hodně šikmá hladká skála. Na horu bych to nejspíš vylezl, ale jak dolu? Vracím se tedy zpět a chodník mě dovede do okna. Tam slézám po uzounké a kolmé lávce dolu do žlabu. Jenže tentokrát nedosahuje jejího dne a cca 4 metry nad ním zaniká. Podaří se mi najít pukliny ve skále, po kterých se mi podaří slézt do Soliskové štrbiny.

Přecházím jedno žebro padajíc dolu a konečně spatřuji hodně široký žlab mířící až dolu do Furkotské doliny. Na Prednou Soliskou vežu bych stejně už možná ani nevylezl. Její začátek ohraničuje hodně prudký žlab, přes který by bylo nutné dost kolmě lézt vzhůru. Sestupuji tedy dolu doufajíc, že nenarazím na žádný kolmý úsek. Žlab se dole rozdvojuje a levá strana míří do skal. Zůstávám v pravé které je stále poměrně široká. Zanedlouho už vidím dole turistický chodník. Zbývá mi posledních několik stovek metru po velkých balvanech. Přecházím jeden velký balvan a stojím na jeho hraně a dělám krok dolů. Tu se převrátí! Udělá jednu otočku a přistane mi těsně za patami. Jsem stále ve velkém sklonu tak bylo asi štěstí, že nepokračoval dál a líznul mi jen paty. Dole už je to po turistických chodnících až na Štrbské pleso.

Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca.ta3.szm  
Obrázek s body zobrazený v mapě  
DATA - grafy z výstupu  
GPX soubor