2011.06.12 Stražovské vrchy - Hričov a Sulovské skály

Po včerejším výletu na Malé Fatře dlouho koukám do mapy kam se dnes vypravit. Nic mě nenapadá. Všude jsem byl „nedávno“ a na „neatraktivní“ okrajové vrcholy mě to moc netáhne. Chci vidět i nějaké ty skály. Nakonec tedy vyhrávají Súlovské skály. Protože jsem i tady už byl. Rozhoduji se vyzkoušet cestu jinudy, a to přes zříceninu hradu Hričov. (pokračování)

Zřícenina Hradu Hričov

Gotická brána

FOTOGALERIE

Parkuji v Hričovském Podhradie. Odtud po červené stoupám vzhůru. Začátek vede okolo luk pěkně ve stínu stromu. Poté chodník pokračuje lesem, kde se sklon hodně přiostřuje a začíná dřina. Málem hrad mijím, protože podle mapy jsem čekal, že mě k němu dovede značka. Na Rozcestníku je třeba zabočit vpravo sledujíc značku hradu. Z hradu zůstalo zachováno poměrně dost (žádné 3 základové kameny jak to občas u zřícenin bývá) Po jedné ze stěn se dá vylézt až nahoru na vrchol. Odtud je krásny rozhled.

Pokračuji dál směr Súlov. Pěkný lesní chodníček záhy mizí a jdu po široké lesní cestě v mírném stoupaní. Bez nějakého výhledu a tak se ta hodina chůze docela vleče. Od Sedla Rohač končí nuda a je na co koukat. Různé skalnaté útvary co se tyčí mezi stromy anebo četné vyhlídky do krajiny z nějaké skalky.

Červenou opouštím až na rozcestníku Lúka pod hradom. Dále jdu po zelené, která mě prudkým stoupáním dovede až na vrcholek k hradu. Ten ač je také zříceninou je umístěn na naprosto úžasném místě. Nabízí úžasný pohled na okolí z jeho vrcholku.

Poté bych se měl vrátit pod hrad a pokračovat dál po zelené. Zkouším ale pokračovat od hradu po hřebenu dále. O tom, že by to mělo být průchozí mě přesvědčí žebřík, po kterém překonávám skálu. Jen o něco dále, ale narážím na menší sraz po skalách. V jeho levé straně nacházím místo kudy by to mohlo jít projít. Je poměrně příkré a ač má jen ze 5 metru bez lana se zde necítím úplně bezpečně. Poté už jde zase o hřebenovku mezi skalami, dokud nenarazím na průrvu.  Na jejím konci vidím lano :-) aaa tak bez úvazku asi dále ne. Naštěstí celý tento exponovaný úsek jde snadno obejít. Dole pod skalou, kterou jsem právě obešel, narážím na skupinu horolezců.

Poté už pokračuji po turistickém chodníku k Gotické bráně. Po nezbytném odfocení mě zaujme „chodník“ vedoucí dolu v jejím dně. Ten mě zavede k několika horolezeckým nástupům na skály a postupně jej vystřídá chodníček vyšlapaný zvěří, po kterém sejdu až dolů k asfaltce.

Pokračovat až na konec Súlova kde začíná modrá značka po které se chci vracet je moc daleko. Tak přijde ke slovu GPS. Řežu to po loukách hledajíc ty vyčárkované lesní trasy. Nebýt GPS tak nevím, nevím. Některé už nejsou skoro ani vidět. Jinde cesty přebývají… Modrá je nakonec nalezena a dovede mě pěkným stoupaní až do Rohačského sedla. Tam modrou opouštím a pokračuji po zelené na Roháč. Jeho vrcholek není moc zajímavý. Ač jde o jeden z nejvyšších vrcholků skal je skoro celý ukryt v lese.

Poté následuje už jen klesání dolů. Do sedla Rohač Čiakov a po červené kterou jsem přišel až do Hričovského Podhradie k autu.

Turistická MAPA oblasti