Po týdnu noční musím hodně bojovat s únavou, abych dojel okolo půlnoci na své nocoviště ve Starém Smokovci. Plán o výstup na Lomnický štít se tedy odsouvá a budík nastavuji na 8:00. Rozhoduji se pro „lehkou“ turistickou trasu na Východnou Vysokou (2429 m) (pokračování)
 |
| Velické pleso |
 |
| U rozcestníku |
FOTOGALERIE
Vycházím z Tatranské Polianky. Odtud vede zelená značka až na Sliezsky Dom. Začátek je souběžně po asfaltce, ale už brzy si značka cestu zkracuje napřímo, aby záhy pokračovala podél Velického potoka vzhůru. U Velického mostu ještě jednou protne asfaltku, ale poté už směřuje přímo nahoru.
Na Velické polaně opouští chodník les a otvírají se první výhledy. V dálce je již vidět Slezský Dom nad kterým se mohutně ční Květnicová veža. Pohled od Velické pleso naskýtá nádherné panorama. V dáli je slyšet hučící vodopád k němuž směřuje turistická značka.
Obcházím Velické pleso, které je zakončeno strmou jezerní stěnou, tzv. „Večným dážďom“. Po které vystoupá chodník do dalšího patra. Zde leží plochá Kvetnica s malým Kvetnicovým plieskem. Zde se po pravé straně táhne dlouhá hradba Granatové stěny.
Překonávám další stoupaní a vcházím do nejvyššího patra Velické doliny. To tvoří Horná Kvetnica s Dlhým plesem, ohraničená vrcholy hlavního hřebene. Tady už je potřeba nasadit mačky. Pokračuje se totiž po příkrém svahu, který vede nad Dlhým plesem.
Odpolední slunce dělá svoje, a co chvíli se ozve rachot a už letí nějaké kameny a sníh z Gerlachu. Nejčastěji směřující do Krčmárova žlabu. Tento dlouhý a kolmý žlab táhnoucí se až nahoru na Lavinovou lávku. Nechápu jak tuto „stěnu“ můžou někteří extrémní lyžaři sjíždět…
Nahoře v nejvyšším patře spatřuji už z dálky vrcholový rozcestník Polského hřebene. Přesto neodolám a vydávám se po starých zafoukaných stopách doufajíc, že mě zavedou zkratkou přímo nahoru Východné Vysoké. Počasí se lehce kazí a kromě větru se co chvíli přiženou mraky. Hlavně Gerlach je pro ně jako magnet. Ještě, že si s nimi vítr vždy po chvíli poradí a nezačnou se zde kupit.
Orientační chybička se vloudila a tak skoro pod vrcholkem zjišťuji, že stoupám na Kupolu a ten kopec čnící na levo je můj cíl Východná Vysoká. Naštěstí se odtud dá poměrně snadno přetraverzovat do Studeného sedla. Na vrchol je to už kousíček.
Dobrou věci a vrcholku jsou tabulky s popisem jednotlivých vrcholu. Jen kdyby se mi jich část neschovávala v mracích. Vidím i Lomničák s přikrytým vrcholem. Ještě, že jsem se o něj dnes nepokoušel. Dolu sestupuji již po značce. Sestup do Polského hřebene je poměrně padák. Ještě, že tudy nejdu nahoru :-) Sestup do Velické doliny je dokonce jištěn řetězy. Nejspíš poměrně zbytečně, ale pokud je náledí tak mohou přijít vhod. Zpět se už vracím stejnou cestou.
Žádné komentáře:
Okomentovat