2011.03.31 Vysoké Tatry - Koprovský štít

Ač výstup na Gerlach stal dost sil, rozhoduji se zůstat a využít pěkné počasí. Mám totiž nevyřízené účty s Koprovským štítem. O jeho zdolání jsem se už dvakrát neúspěšně pokoušel. Přespím kousek pod Vyšnýma Hágy a překvapivě mě ráno nebudí zima, ale budík. Zaklapnu jej a spím ještě další hodinu, než se přinutím vstát. Snídaní si dávám už na Štrbském plesu, odkud také po 6 hodině vyrážím se svítáním. Jen doufám, že už to není pozdě. Nemám sněžnice a vím, že v Mengusovské dolině bude sněhu ještě víc než dost.(pokračování)

V sedle

Pohled z vrcholu na Západní Tatry

FOTOGALERIE


Co mě překvapuje je pěkně zledovatěly chodník od rozcestí Pod Triganom na Popradské pleso. Naštěstí jdu letním chodníkem, který poté co se vynoří z lesa je už krásně schůdný bez manévrování po ledu. Od Popradského plesa se situace opakuje. To už, ale myslím na to, co mě čeká dál.  

Slunce už hodnou chvíli opírá paprsky a sníh začíná pomalu povolat. Musím stihnout dojít alespoň k Velkému Hincovu plesu. Dále by to po hřebenu už nemusel být problém. Což se daří a 8 hodně začínám traverzovat výstup do Vyšného Koprovského sedla. Dokonce se mi daří nalézt turistický chodník a druhou půlku jdu po něm. Závěrečné metry už musím zvolnit, protože se začíná ozývat únava ze včerejška. Není kam spěchat. Počasí se má začít kazit až odpoledne a to mám času víc než dost.

Naskytují se mi první výhledy a překvapuje mě i nezvykle mírný svah padající odtud do Hlinské doliny. Před sebou vidím už předvrchol. Na ten směřuji přímo po hřebenu. Místy to chce jen dávat pozor na naváté převisy sněhu čnící nad Hincovým plesem. Otvírá se mi výhled na Západní Tatry, kde se pomalu začíná tvořit opar.

Zanedlouho stojím na předvrcholu. Odtud je to už jen pár minut na vrchol, kde stanu o půl desáté. Kromě turistického terčíku zde není žádný vrcholový bod. Výhled je odtud, ale nádherný. Nebýt toho oparu bylo by vidět asi i celé Polsko. Takto se musím spokojit s výhledem jen na blízké Polské vrcholky Tater. Krásný výhled je hlavně na Západní Tatry a na stěnu čnící se nad Hlinskou dolinou. Na východu jde kromě blízkých vrcholů vidět i Lomnický štít. K nepřehlédnutí je potom i Slavkovský štít.

Sestupovat se rozhodnu nejspíš po turistické trase, které podchází hřeben, ale několik zapadnutí po kolena mě vracejí opět na hřeben. Při sestupu z Vyšného Koprovského sedla mi nad hlavou prolétnou první mráčky. Později v Megusovské dolině se začalo slunce schovávat za šedivé mraky, co se tam začali kupit. Jsem spokojený jak mi počasí krásně vyšlo.

Cestou domu jsou Tatry už skoro celé přikryté šedivými mraky. Tak měli s tou předpovědí pravdu.