Už týden čekám na jediný den s ucházejícím počasím. Také co by mi dovolilo výlet někam na hory. Volno se chýlí k závěru, a tak jsem rozhodnut něco podniknout za jakéhokoliv počasí. Předpověď se neustále mění a tak nechávám konečné rozhodnutí na ráno. Stálo nečekaně za nic. Okolo 12h má být oblačnost dokonce skoro 100% a až okolo 18:00 klesla k 20%... Přesto, že jsou to pochmurné výhledy. Brzy ráno vyrážím na Malou Fatru.(pokračování)
 | |
| Námraza |
 |
| Malý Kriváň |
FOTOGALERIE
Parkuji úplně na konci Belá, kde mě vítá lehce zatažená obloha. Chvílemi vykoukne i slunce a prozáří modro šedou oblohu. Je vysoká oblačnost. Alespoň žádné hrozivé mraky nad hlavou. Je i překvapivě docela teplo a bezvětří. Po sněhu nikde ani památky a všude jen zelená tráva. Před Branicou to střihnu nějakou lesní pěšinou, kde ve zbytkách sněhu uvidím stopy medvěda co se asi probral ze zimního spánku.
Po Sedlo na Koni není už žádný sníh ani led. Od něj, ale už ano. Díky teplotě, která je o poznání nižší než dole pokračuji dále po firnu. Výstup komplikuje jen sněhem polámaná kleč a problém s orientací, kudy vůbec vede ten chodník
Na hřebenu Hole mě čeká zimní počasí. Vrchol je vymrznutý a vyfoukaný na severní stranu. Jižní je, ale už skoro hola. Odtud pokračuji dále až do sedla Bublen. Velký Kriváň stejně jako Malý Kriváň jsou stále zahaleny v mlze. Zde mě zastihne nejlepší počasí z celého dne. Slunce se konečně ukázalo a i obloha dostávala modrou barvu. Občas se sice přežene mlha. Věřím, že než dojdu na Malý Kriváň mohlo by se to počasí umoudřit a slunce rozpustit i tu mlhu halící vrchol. Hřebenovka na něj je bez problému schůdná i bez maček. Ke konci překonávám jen pár sněhových polí.
Na Malém Kriváňu mě přivítá tak hustá mlha, že zde regulérně zabloudím !!! Snažím se držet směr turistického ukazatele, ale přesto udělám kolečko v mlze a vrátil se na trasu, kudy jsem přišel. Na podruhé začnu sestupovat do žlabu pod Meškalku. V ten okamžik mi GPS přišla víc než vhod !!! V sedla Priehyb je už zase o něco lepší počasí a tak není důvod nepokračovat dále. Podle stop metr hlubokých je zde opravdu ještě hodně sněhu. Kleč si ten sníh podržela na hřebenu a defakto celá hřebenovka, až po Suchý je po pěkném nánosu sněhu. Díky mrazu, ale má dostatečnost nosnost, abych se nebořil.
Mám obavy z Bile skály, ale i ta je bez problému schůdná. Žádný led jen holá skála. Zato počasí se úplně pokazilo a je po výhledech. Jen všude mlha. Při sestupu ze Suchého poprvé nasazuji mačky, protože spodní pasáž je hodně zledovatěla a tak ji s jejich pomoci elegantně překonávám.
Na rozcestí Pod Javoriny končí pásmo sněhu. Následuje mě opět prudší sestup. Pod serpentinami co vedou ze sedla Brestov pokračuji stále rovně dolů a opouštím tak značený turistický chodník. Jde o dost příkrou lesní cestu, přes kterou měli lesáci i natahané stromy. Ještě, že dají všechny podejít/přejít. Pořád přemýšlím, na co jsem zapomněl. ANO já vlastně tudy šel už na podzim a dole je větší potok bez mostu! Potok bude s jarním táním dravý a na boso jako na podzim se mi do něj nechce. Štěstí mi přeje a přes potok je kmen, po kterém se dá přejít na druhou stranu.
Konec mi přijde už jako totální utrpení. To plácaní se po loukách směrem k Belá kde parkuji. Je to nekončící chůze, kdy jedna louka střídá druhá. Příště určitě beru své popojížděcí kolo (horák koupený za 500 káče) Vyhodím si ho z auta na sestupovku, kde jej zamknu někam ke stromu. Pak bude návrat k autu brnkačka. Příště už nechci žádné nekončící louky :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat