2010.12.08 Lysá hora

Tak se mi konečně sešel volný čas a počasí dohromady.

Již den předtím studuji všechny možné předpovědi a modely počasí a vypadá to bídně. Ještě ráno zhlédnu webkamery na Slovensku a všude jen mlha :-( V tomto nemá cenu nikam vyrážet. Koukám na bednu, kde zrovna běží počasí. Hlásí, že nad naším územím se vyskytuje nízká inverze. Oóóó, že Já přeci jen nikam nevyrazil. Poledne na krku a tak honem na nejbližší "kopec". Koukám na webkameru z Lysé hory a není co řešit kam vyrazit. Jen kéž by to počasí vydrželo.

Cestou se začíná vyjasňovat a mlha mizí. V 13:00 parkuji u Šance a to už vypadá, že je po inverzi(pokračování)




Slunce bojujíci s mlhou



Šance přikrytá inverzí


FOTOGALERIE
Snažím se nahoru dostat co nejrychleji. Třeba ještě není úplně pozdě. Chvílí váhám jestli zvolit delší trasu po cestě anebo to vzít po žluté turistické značce. Nakonec vyhrává žlutá a už se brodím rozbředlým sněhem. Trasu znám nazpaměť, aby také ne. Kolikrát jsem tudy letěl dolů na kole. To by bylo, abych neznal každý kamen. Oproti slovenským horám je to docela směšné stoupaní a následuje i spousta oddychových pasáži. Z nudy zkouším "zkratku" vyšlapanou zvěří ??, která samozřejmě vede do nikam. Ted teď zjišťuji, že na Čupl. Vracet se není můj styl a tak jdu lesem jen tak naslepo. Samozřejmě po 15minutách narážím na cestu a rovnou zpět na značku. V CZ se opravdu nemá cena bát, že by se dalo někam zabloudit.

Na Kobylance zahlednu poprvé mezi stromy, že jsem už nad inverzi. Ještě přidávám do kroku. Výhledy jsou už vzdáleny jen pár stovek metru. Konečně stromky řídnou a odkrývá se výhled. Trocha zklamaní je, že Tatry vidět nejsou tak jako se mi poštěstilo loni (2009.12.29). Zato okolo Smrku se všude valí mraky a slunce to vše krásně nasvěcuje. Rychle dělám první fotky a jen doufám, že to také nebudou poslední. Východ se čím dál více schovává do mlhy a její chuchvalce se valí přímo na mě. Opravdu během chvíle je vše v mlze. No co tak si zajdu nahoru aspoň na pivko. 

Naštěstí slunce ač se chýlí nad Smrk mlhu znova rozpustí. Znova se kochám krásnými rozhledy. Škoda, že jen do jedné strany. Poklička na Šancí. Mraky valící se okolo Smrku nad Frýdlant. V dálce čnící se Radhošť a Ondřejník

Je už dost hodin a slunce je nízko a tak celá severo-západní strana je už v ponurém zimním stínu. Z východu se stále ženou chuchvalce mlhy. Třeba se to nějak vybere a tak se mezitím jdu zahřát do chaty, kterou mám jen celou pro sebe. Všichni raději vyráží po obchodech shánět dárky. Lyžáci mají kvůli oblevě také smůlu a tak jsem skoro nikoho nepotkal.

Dolu vyrážím v pravý okamžik. Slunce už leží na hraně Smrku a tak dělám poslední fotky zapadajícího slunce. Technickou pasáž dolu zvládám ještě za světla. Na Kobylance chvíli váhám jestli jít dolu stejnou cestou anebo to vzít na jistotu oklikou po cestě. Nakonec vyhrává jistota a vyrážím po cestě na které leží vrstva rozbředlého sněhu. Během chvilky se setmí a tak co nevidět už lovím čelovku. Je stále teplo a tak se rozbředlý sníh nemění v jednu velkou klouzačku. Spodní pasáž už je alespoň projetá traktorem. Dole narážím na hustou mlhu a tak se teploty udrží nad nulou a domu dojedu a ne dobruslím.