Za Pribylinou zastavuji a koukám na svítání nad Tatrami, ale je nejspíš ještě brzy a slunce stále za obzorem a ne a ne vykouknout. Vyrážím tedy hledat místo k parkování. Z loňska už vím, že se dá zaparkovat kousek před Rozcestím před Bystrou jen najít která cestička je ta správná.
Odtud je to na Bystrou 3:45. Nasleduje docela nudná pasáž lesem okolo Žihlavníku, kde voda proměnila turistický chodník v dobrý kamenolom a tak je potřeba neustále koukat pod nohy.
Ač předpověď počasí pro Z.Tatry bylo oblačno nic tomu nenasvědčuje. Modrou oblohu prosvěcuje slunce, bezvětří a kromě oparu (inverze) která se drží převážně v údolích to vypadá na překrásné slunečné počasí.
Konečně jsem v Bystré dolině. Otvírají se první výhledy a cestička se klikatí kolem horského potoka, který je posetý rampouchy a plný ledu. (pokračování)
 | ||
| Na vrcholů Bystré a výhled na Vysoké Tatry |
 |
| Mrzne |
Po desáte jsem už u Bystrého plesa, ale kouknu na něj až z hora. Začínám stoupat traverzem na hřeben Kobyla. Místy je to pěkná makačka, ale každým metrem se odkrývají čím dál pěknější výhledy.
Nahoře mě čeká sladká odměna. Ty výhledy na zasněžené vrcholky jsou úžasné a ještě zvýrazňují jejich krásu.
Ač se zdá vrchol Bystrá na dosah ještě to bude stát dost sil. Musí se překonat několik zlomu než se vynoří samotný vrchol Bystré. Námaha za to stála. Jde zde krásný rozhled na všechny strany a počasí vyšlo na 105%.
Rozhodnu se pokračovat po hřebenu na Blýšť. Potkávám první turisty co míří nahoru na Bystrou a ještě netuším proč mají mačky a cepíny. Sestup z Blýště je po severní straně a ta je pěkně namrzla. Turisticky chodník je jedna velká klouzačka a tak raději traverzuji okolo něj ve zmrzlém sněhu. Sklon to má místy tak velký, že asi jen díky zmrzlému sněhu se držím na nohou a svištím po zadku dolu do Bystrého sedla.
Tady se nachází první sestupová cesta do Gaborovi doliny, ale protože je dost času a ještě i sil rozhodnu se zdolat ještě Klin.Ač to na něj vypadá už jen kousek je potřeba zdolat ještě pár převýšení.
V Gaborovém sedle posbírám sily na výstup a nenechám se odradit, že podle stop tam teď chvíli nikdo nebyl. Budu tedy razit cestu a stanu na jeho vrcholu jako první :-) Výstup vede po severní straně tudíž jsou místy pěkně zavěje, které už tak komplikuji prudký výstup. V polovině toho už mám dost a říkám si, že jsem sem lezl. Vrchol stále v nedohlednu a bojuji sám ze sebou, abych se tam vůbec vyškrábal. Navíc zde fouká i vítr a část trasy vede i ve stínu, kde pěkně mrzne. Alespoň přidám do kroku abych už byl na slunci kde je snad o 10°C více.
Nahoře je krásně vidět jak je Bystrá obrovská. Rychle udělat pár fotek a už se těším do tepla dolu do Račokvi doliny.
Výstup stál dost sil, a když vidím jak daleko je až sestupová cesta v Račkovém sedle napadne mě opět šílený nápad se zkratkou :-) Tentokrát nad Vámi Tatry vyzraji a pěkně si to zkrátím. Pod sebou vidím Račkové plesa a sestup vypadá poměrně schůdně. Pár traverzu a za 15 minut jsem dole :-) Jenže jak klesám dolu zjišťuji, že je to přeci jen dál než se zdálo z hora a taky sklon je čím dál tím prudší. Zmrzlý sníh se mění v mokrý a to se společně s trávou mění v drsnou klouzačku. Ještě chvíli pokouším štěstí a už letím po zadku dolu.Bylo by to fajn ulehčení sestupu nelítat po půlmetrových skocích po zádech a neuvidět ten zlom pode mnou. Snažím se zaseknout patama a brzdit, ale sníh je moc mokrý a je ho už málo. Podaří se mi otočit na břicho a brzdit i rukama. Po několika desítkách metrech se mi to naštěstí podaří. Polámané nehty na rukou svědčí o tom že jsem do toho dál vše :-) Zvažuji jestli se mám škrabat nahoru zpět, ale zkusím ten kopec obejít a zjistit jestli by to nešlo sestoupit jinudy. Nacházím koryto potka který je naštěstí jen plný sněhu. Tudy to jde už bezpečně dolů. Sníh tlumí nárazy a drží mě na nohou.
Račková plesa jen zběžně obhlédnu, a protože slunce se začíná schovávat za Jakubinu přidám do kroku. Na rozcestí pod Klínem se na chvíli zastavím a abych se naposled podíval na Bystrou a obhlídl záchranou chatu a pokračuji už mírnějším klesáním přes Račkovu dolinu kterou dolní část tvoří lesní cesta, která mi přijde jen vhod.Ještě proběhnout Úzkou dolinou, kde už to znám a tipuji čas červené na Bystrou rozc kde parkuji. Všechny tipy byli moc optimistické je to ještě 1.20 :-( Co se dá dělat musím to zvládnout.
Začátek vede po lesní cestě, tak to bude pohoda, ale pak pěšina která dochází na další lesní cestu. Vydávám se po ní vzhůru. Hm bordeláři zase nikde značka. Malé smrčky tak aspoň na odvodňovák mohli tu značku nakreslit... Po 15 minutách vím jistě že jdu blbě ač správným směrem moje lesní cesta neustále stoupá vzhůru.Musím sejít dolů. Je už šero a slunce mi zapadá za zády. Variantu střihnout to lesem zamítám a trpělivě čekám na nějakou cestu dolů. Po snad dalších 15min ji nacházím a klesám dolů. Konečně na značce. cesta vede kolem samot a chat roztroušených na mýtinkách. Jenže se tu prolíná spousty cest a značení je díky absenci stromu plus jejich těžbě dřeva dost špatné. Je už šero a přemýšlím o čelovce. Značení je snad jedna značka na kilometr čtvereční. Ještě nějaké bloudění a nacházím pěšinu kde se vyskytla značka. Už nekříží žádnou další cestu (ty značky by se spočítali na prstech jedné ruky) a tak ji nasleduji, až na rozcestí po Bystrou. Kde už skoro potmě docházím k autu.Tůra měla skoro 11 hodin a to mě čeká ještě 3,5 hod autem domu.
Žádné komentáře:
Okomentovat