Plán byl vyrazit už ve 4:00, abychom to vše stihly. Jenže komu by se chtělo ráno tak brzy vstávat. Vyjíždí se až po 6:00 Na Bumbálce nás vítá námraza. Že Já raději nepřezul na zimáky... Pozorujeme krásnou inverzi a těšíme se na překrásné zážitky. Obloha se také vybarvuje do modra a my se kocháme výhledy na Tatry.
Trochu zlobí navigace (vyfocená mapa ve foťáku :-))) a vyrážíme sice také po modré, ale o zastávku dřív. Na parkovišti na Tri Studničkách chtějí parkovné tak pokračujeme dále, až nacházíme lesní cestu kde parkujeme.
(pokračování)
 |
| Kriváň v ranní idilce |
 |
Toto nás čekalo nahoře :-(
|
Vyrážíme a přesto, že se vršek Kriváně začíná nořit do mlhy nic nenasvědčuje na změnu počasí. Ta na horách přichází strašně rychle a sotva se dostaneme do vyšších poloh, kde by se naskytli výhledy tak pozorujeme jak se začíná zatahovat a ochlazovat se. Nad hranici lesa se objevují první chuchvalce valící se mlhy. To přejde a bude určitě krásně, ale mlha stále sílí. Objevuje se první sníh a namrzlé kameny. V Krivanském sedle už je mlha, že začíná být obtížné hledat i značky. Odtud se začíná strmě stoupat. Objevují se technické úseky, které jsou navíc namrzle a bez jakéhokoliv jištění. Výstup je nekonečný a vrchol v nedohlednu. Jak vidím lidi co zápasí se sestupem, který je mnohem obtížnější než cesta vzhůru poprvé v Tatrách rezignuji a asi 100 výškových metru pod vrcholem se promrzlý dávám na sestup. To riziko za ten výhled co by mě čekal nahoře nestojí. Vrchol tedy zůstal nepokořen, ale Já se sem vrátím.
Dolů jdeme k Jamnickému plesu. Tato cesta je mnohem mírnější, ale o to nekonečnější. Po sestoupení do nižších výšek se začíná citelně oteplovat, mizí mlha a hlavně začíná vidět, že dole svítí slunce ! Grrr, takže všude je krásně jen Tatry se schovaly do mlhy. No tak snad to bude příště obráceně.
Žádné komentáře:
Okomentovat