Hned za Rožnovem první bourák a na Dolní Bečvě hned další. Naštěstí kolony jsou z opačné strany. Nasleduje hodinka čekání na semaforech na Bumbalce a fičí se dál. Čas dojezdu skáče po hodinách do plusu. V radiu hlásí, že pod Strečnem je hodinová kolona. To určitě kecají.... no nekecali. Tak místo večerní obhlídky Štrby rovnou do postele.
Do mrazivého rána se nechce vstávat a tak se vyspává až skoro do 8. Než platit ranec za zubačku jedeme na Štrbské pleso autem s tím, že stačí zaparkovat dole a ten kilák si dojít pěšo a je to zadara. Takto to praktikuje spousta šetřilku a tak nejsme první :-) (pokračování)
 |
| Pohled s Rysů na Žabia veža, Hincova veža a Mengusovský štít |
 |
| Štrbské pleso a západ slunce |
K Žabímu plesu už je to pěkná makačka. Po chvilce vydechnutí okolo plesa nasleduje ještě prudší stoupání nahoru k chatě pod Rysy. Tento úsek je dost zledovatělý, ale díky skobám a natáhnutému lanu to jde hladce. Po posilnění nasleduje závěrečný výstup nahoru, který je jako vždy nekonečný. Nahoře je opravdu těsno a davy lidí se sotva míjejí po úzkém chodníčku. Z hora obdivujeme výstup z Polské strany, který je určitě mnohem náročnější a protože je skryt na severní stěně je pokryt navíc i ledem.
Dolu se jde sice lépe... tedy dokud nezačnou protestovat stehna a kolena. Řeším ještě problém s vodou, ale studánka svoji ledovou vodou uhasí mou žízeň.
Další den na mě jde tůra dost cítit a nikam se mi moc nechce, ale když už jsme tu. Po kratším hledaní parkujeme zase zadáčo v Horním Smokovci a jdeme se projít na Hrebienok. Pěkně pěšo ne jak ti lenoši co se tam vyvážejí.. Tam pokračujeme okouknout ještě vodopády : Obrovský, Malý, Skrytý a Dlouhý. Příjemná procházka na nedělní odpoledne.
Žádné komentáře:
Okomentovat