2010.09.23 Západní Tatry - Plačivé, Ostrý Roháč, Volovec, Rakon

Tentokrát nemusím spěchat a jet na otočku a tak se rozhodnu přespat v autě za Zubercem. Brrrr ve 4:00 mě budí pěkná kosa a auto pěkně omrzle. No pořád lepší než ve stanu.
Než se vyhrabu a dojedu na nejbližší možné parkoviště v Roháčské dolině, už na mě vystartuje děda a chce 3 eura za parkování :-( To vědět, tak to nechám o 100m níž u infocentra. Zatím co se chystám vyrážejí už první turisté, ale Já všem ukážu. Mám tajnou zbraň na tu otravnou 6km dlouhou asfaltovou cestu co vede k Tatliakově chatě. Tím je kolo :-) Všichni jen hledí, povzbuzují v šlapaní do kopce a tiše závidí jak se mi pofičí dolů. (pokračování)

Krasný rozhled do Smutné doliny a i na hřebenovku Baníkov - Hruba kopa - Tri kopy

Ostrý Roháč 2088 m n.m a jištěný sestup do Jamnického sedla

FOTOGALERIE 

Už bez kola stoupám Smutnou dolinou a slunce začíná ozařovat mohutné vrcholy. Ve smutném sedle oblékám bundu, ač je modro a svítí slunce fouká studený vítr. Nasledují technické lahůdky které mi, ale už nepřicházejí tak drsné jako v listopadu, kdy to byl samý led, sníh, ledový vítr a teplota pod -10°C. Oproti tomu, ale zase nejde o šedé peklo. Všude se rozprostírají překrásné výhledy o které jsem byl tenkrát ochuzen. Až na Ostrém Rohači potkávám větší skupinky lidi co jdou směrem od Volovce, přesto si asi nejtěžší technický sestup do Jamnického sedla užívám nerušen.Na Volovci už je spousta turistu, převážně Poláku. Všichni se při odpočinku krčí v závětrných místech.Po odpočinku už nasleduje jen klesání dolu. S každým metrem stoupá teplota a k Tatliakove chatě už docházím jen v tričku.
Dám dvě pivka hupsnu na kolo a zjišťuji, že skoro nebrzdí :-) Tak alespoň tady zažívám adrenalin, ale před závorou to pomocí nohou nějak ubrzdím. Pěkný výlet snad nebyl letos poslední a počasí a zdraví dovolí něco ještě podniknout.