30. 11. 2012

2012.11.11 Vysoké Tatry - Stolarczykovo sedlo, Baranie rohy

Ani špatné počasí nás už nemůže zastavit :-) Opět má řádně vyfukovat (nárazy o síle vichřice) Navíc už ani slunce se pravděpodobně nedočkáme. V plánu máme Stolarczykovu lávku a obhlídka Papirusové štrbiny. Případným smělým plánem je poté dojít hřebenem až na Baranie rohy. Já mám trochu obavy, ale má zkušená parťačka mě uklidňuje. Lávka je jen za II UIAA. Tak čeho se bát... (pokračování)

na hřebenu k Baraniem rohům - lze vidět i výraznou Stolarczykovu lávka
Ladové a Sněhový štít
FOTOGALERIE
Čeho se je bát je nekonečný nástup. Navíc v pošmourném počasí, to nám na pohodě nepřidá. Před větrem jsme sice zatím chránění, ale dle kymácejících stromu si lze představit co nás čeká nahoře. Pod Brnčalou začínají na turistickém chodníku první ledy. Pelášíme na chatu kde si dáváme pauzičku a netušíme zda to má vůbec cenu se trmácet dál. Pohled na hodinky není až tak zlý. Přesto máme pocit, že cesta trvala celou věčnost.
První sranda začíná při lezení po řetězech skalního prahu pod Velkou Zmrlou dolinou. Nebýt jich tak výstup je na zledovatělé skále skoro nemožný. Konečně jsme na začátku doliny. Vítá nás pohled na vrcholky utopené v mracích. Navíc začíná vyfukovat a rázem je i mnohem chladněji. Nálada na bodu mrazu a mlčky se trmácíme pod nástup. Ten je více než zřejmý a nepřehlédnutelný FOTO. Stolarczykova lávka začíná kousek pod sestupovkou z Čierného viz ZDE. Vzpomínám, že již tehdy mě výrazná lávka zaujala. To ještě netušíc, že se za několik měsícu budu po ní ubírat nahorů.
Začátek lávky je v momentálních podmínkách poměrně lehký choďák na mačkách s cepínem. Jediné obtížné místo klasifikované II UIAA se nachází cca v 1/3. Je zde dost exponovaný přechod žlabu. Lávka v těchto místech skoro zaniká FOTO. Raději tedy vytahujeme lano. Dál už je lávka opět široká a ani její sklon není nijak kritický. Tipoval bych tak max 50°. Pod Stolarczykovým sedlem lávka zaniká a snadno se dostáváme až nahoru. Zde překvapivě jsme stále v závětří vyšších vrcholu. Pohled na Čierné veže FOTO budí respekt. Přesto se dají podejít a dostat se tudy i "snadno" na Čierný štít. My se po delším váhání rozhodujeme pokračovat hřebenem na Baranie rohy. Ten vypadá mnohem snadněji FOTO
V aktuálních podmínkách s časem v zádech se rozhodujeme pro co nejsnadněji cestu. Prioritou tedy není projít vrchol na čisto. To by náš postup výrazně zpomalilo a vyžadovalo si mnohem delší den. Výlez na první věž je poměrně snadné mixové turistické lezení. Zde už se ale hřeben přiostřuje. Sestupujeme na po náznaky lávky vlevo do sedýlka. Z něho Hanka pokračuje pravou stranou. Záhy se dostává do obtíží. Já tedy zkouším setrvat v levé straně. Na mačkách balancuji na malinkaté řimsičce ve značně exponovaném hřebenu. Mezitím Hanka dolézá na hřeben a háže mi smycu FOTO Za ní se přidržím a dostánu se také lehce na hřeben FOTO
Spatřujeme "lávky" táhnoucí se v pravé straně pod hřebenem. Rozhodujeme se po nich obejit exponovaný hřeben FOTO vzhledem k času se rozohodujeme tento úsek zdolávat bez jištění. Ač jde místy o dost nakloněné úseky musíme věřit jen cepínu a pevnosti sněhu FOTO Poté dolézame zpět na hřeben FOTO potažmo na vrchol - Vyšnou Baranie Stražnici FOTO z vrcholu.
Zde nás dostihují velmi silné poryvy větru (video z pod vrcholku) Hřeben vypadá také značně exponovaně FOTO Rozhodujeme se tedy i tento úsek podejít po náznaku lávky tahnoucí se zprava FOTO Naše lávka/nelávka je hodně vzdušná a v mačkách místami na zabití. Záhy se "lávka" úplně ztrácí. Musíme tedy hodně vzdušným traverzem přejít k plytkému žlábku spadajícím z vrcholu. Zde děláme štand a vytahujeme lano. Nalezám zde i utopený friend. Stojím na štandu a lano si ve vichřici pouštím jako draka.FOTO Vytahuje nám i postupové jištění. Na hřebenu zjišťujeme, že první pohled dost mate. Místo naší divoké lávky jsem to raději měli vzít přímo po něm FOTO. Nebýt silného větru určitě jde o krásné lehké lezení něco jako závěr Martinovky z Tetmajerova sedla na Gerlach. Sotva se držím na nohou na vrcholu Baranich rohu a vítr v poryvech mě několikrát málem sráží k zemi. Rychle pár fotek a pelášíme dolu. Po výrazném turistickém chodníku klesáme do Baranieho sedla. Z něj to pouštím po zadku do Velké Zmrzlé doliny FOTO Ještě, že jsem si nechal přilbu :-) dělám i jedno efektní salto a vyzkouším si brzdění cepínem :-)
Poté už jen nekonečný sestup k chatě. Ten je opět zajimavý jen bruslením na skalních prahu. Díky řetězum, ale poměrně bezpečným... U chaty už nás zastihuje šero a tak peláším dolu.

Turistická MAPA oblasti
Info z horydoly.cz  
Obrázek s body zobrazenými v mapě  
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/  
GPX soubor

Předchozí treky na Baranie rohy:
2011.11.06 Vysoké Tatry - Baranie rohy
 

2011.05.25 Vysoké Tatry - Baranie rohy
 

3 komentáře:

  1. Ján Andrej Papirus byl slezský zlatokop, který zahynul na Čiernom štíte. Odtud PAPIRUSOVA štrbina. Nikoli Papyrusová, není z papyrusu.:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Sorry, to tvrdé Y jsem zmatlal já

    OdpovědětVymazat
  3. Krásne fotky, len tak dalej !

    OdpovědětVymazat