Lezení zledovatělého prahu v Krčmárovém žlabu |
Rozhled z Kotlového štítu |
O půl šesté za svitu čelovek vyrážíme z Tatranské Polianky na nekonečnou cestu na Slezan. Čeká nás dlouhá tůra a doufáme, že ji za těchto krátkých dnu stihneme. Jasná obloha plná hvězd dává tušit, že budeme mít opět kliku na pěkné počasí. Ať už byli předpovědi jakékoliv na nás se opět v tomto směru usmálo štěstí.
Na Slezanu si fotíme úžasné svítání s inverzí FOTO. Moc se nezdržujeme a za chvíli už si užíváme první ledy pod Večným deštěm. Jinak je ale chodník docela schůdný. Místy sněhu tak max po kotníky.
Před Dlhým plesem opouštíme chodník vedoucí na Polský hřeben. Začínáme stoupat k výraznému suťovisku spadající z Krčmárova žlabu. Výstup ním není nijak příjemný, protože kameny ještě nejsou přimrznuté. Zato sotva vstoupíme do žlabu narazíme na tvrdý firn. Bohužel tento stav moc dlouho nevydrží a záhy už se boříme v prašanu. Šok nás čeká, ale až u nejtěžšího místa výstupu - skalního prahu. Ten je hodnocen III UIAA tudíž už žádná turistika, ale spíš lezní. Dnes to bude navíc lezení v ledu. Což je pro mne velký problém! Nemám odpovídající vybavení. Turistické mačky by ještě nebyli až takový problém, ale Béčkový cepín už ano. Zaseknout ho do ledu není jen tak. Navíc lézt jen na jednom není žádná výhra.
Hanka je na tom o poznání lépe. Má dva lezecké cepíny a spousta lezeckého matroše. Jenže ani ona nečekal tolik ledu a tak má jen jeden šroub.
Ten zavrtává hned na začátku, kde děláme štand. Beru si ji do jištění a jde na lezení zledovatělé pravé části prahu. Už po několika metrech naráží na problém !!! Není kde zakládat jištění !!! Jako bonus vítr chvílemi fouká přes prah množství sněhu. Nezbývá ji nic jiného než lézt celý úsek defakto bez jištění. Ani v polovině prahu, kdy dolézá ke skále se situace moc nelepší. Nalézá dost pofíderní hrot alespoň nějaký štand.
Dobíhá nás Filip co si přečetl o našem plánu na Krčmarov žlab na outdoorforu a nechal se jim inspirovat. Ač je to také lezec, podmínkami je také zaskočen. Vybaven jen jednin alpinistickým cepínem na tom není o moc lépe než Já.
Hanka si mě dobírá natvrdo do lana a Já začínám lézt mé první ledy. Třískám cepínem co to jde občas snad i drží. Tahám se za jeden cepín a raději nemyslím na to co je pode mnou. Ani nevím jak, ale nějak se doškrábu k Hance na štand. Třetí jde Filip, který je záhy také u nás. My se rozhodujeme pokračovat středem prahu doufajíc, že nahoře není nějaká hladká platňa. Filipovi se zamlouvá pokračovat v pravé straně FOTO ta určitě ústí až nad hranu prahu. Jenže je taky fest kolmá a celá vyledňená. Poté co Hanka nalézá ve středu první borhák FOTO (nahoře jak má ruku - malinkatý nutné protáhnou tenkou reepku) se tedy vrací k nám. Navazuje se k nám na střed lana. Hanka zatím dolézá nahoru na hranu, kde po chvílí úplně vlevo ve stěně žlabu nachází borhák a dělá štand FOTO. Filip po krátkém boji také vylézá nahoru a řada je na mě. S cepínem, který se vůbec nechytá do tvrdého ledu mlátím co to jde až se dostávám pod hranu prahu. Teď mě čeká kolmý výšvih na hranu. Cepím nemám kam zaseknou a stojím na zledovatělé skále. Volám na Hanku ať mě dobere a zkouším to... Následuje ladný skok a já letím o nějakých 5m níž. Houpajíc se v laně volám, že jsem OK.Můj první pád. Dolézám opět pod hranu a tentokrát ji raději po zledovatělé platně obejdu zleva a poměrně snadně se tak dostanu nahoru.
Odvazujeme se a dál už to bude jen dupačka na mačkách. Místy je dost sněhu a brodím se i po pas FOTO. Žlab postupně nabírá na sklonu a zužuje se. Až na dohled pod Lavinou lávku, kde se nachází 60° pasáž FOTO. Naštěstí je zde firn a tak se to dá zvládnout. Pomáhám si o okolní skály, když nemohu lézt na dvou cepínech. Hanka mi nabízí lano, ale nechci zdržovat a tak dolézáme bez jištění. Raději ani nemyslet jak bych sfištěl žlabem dolu...
To nejlepší náš čeká, ale v Lavinové lávce. Doteď jsme si užívali relativní závětří. Občas vítr shodil do žlabu oblak sněhu, ale to bylo tak vše. Nahoře je úplně bílo FOTO. Silný vítr mete sníh přes hřeben. Co hůř jsou to chvilkové poryvy co hodně znepříjemňují lezení na Kotlový štít. Smělý plán o tom dolézt hřebenem až na Gerlach berou za své. Rychle využíváme chvilkového bezvětří a děláme fotky. Potom honem dolu z hřebene. Sestoupíme kousek pod Štrbinu pod Kotlovým na trasu z Velické. Po ní se lehce dostaneme až do Batizovského žlabu. Ten v zimě vypadá úplně jinak! Mám dojem, že jsme ve špatném žlabu a musíme přejít do dalšího.... Filip se jde podívat nahoru na vrchol Gerlachu. My s Hankou sestupujeme už dolů. Po chvíli mi dochází, že jsme na pravé hraně Batizovského žlabu = jdeme správně. Jen doufáme, že Filip neuvěří me teorii a tom, že je to ten vedlejší žlab a při sestupu do něj nesejde.
Kramle v Batizovské próbě jsou bez sněhu. Jenže koukám a co to ??? Půlka mačky se mi houpe pod nohou. Hanka pod mnou jen kouká a říká, že se mi ji povedla zlomit :-( FOTO Nevím jak se mi to podařilo. Jestli sněhem mezi botou a mačkou, únavou materiálu (staří necelé 2 roky) Nebo jsem jen "dobře došlápl na ocelovou kramali... Alespoň , že se to stalo až tady a ne někde v Krčmárovu. To by nebyla taková legrace. Stejně nejištěný kolmý úsek pod próbou je možná rychlejší a určitě bezpečnější slanit. Bez mačky nám nic jiného ani nezbývá. Vychází to přesně na dvě délky po 30m /60m lano / FOTO Poté už se jen dobrodíme k řetězům FOTO a po nich dolů.
Protože je dole málo sněhu nemůžeme k sestupu použít levou stranu, ale musíme kličkovat v prahu. Dole v Batizovské dolině už je jen poprašek a tak lehce k turistickému chodníku. Poté už jen nekonečná cesta do Polianky k autu.
Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z goat.cz (Kotlový)
Popis trasy z horydoly.cz (Krčmárov)
Obrázek s body zobrazenými v mapě
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/
GPX soubor
Předchozí treky: Krčmárov a Velickou
2012.10.23 Vysoké Tatry - Gerlachovský štít (Velickou)
2012.03.20 Vysoké Tatry - Krčmárov žlab, Gerlachovský štít
2011.11.21 Vysoké Tatry - Gerlachovský štít
Paráda!
OdpovědětVymazatKrasné, chtěl jsem se zeptat čím děláte tak krásné fotky.
OdpovědětVymazat:-) No spíš než foťákem to je jen prostředím. Už 5 ne-li více let mám otlučený, vypálený a cca 300 000 fotek nacvakaný Panasonic Lumix DMC-TZ5 /navíc vše foceno na automatiku iA/
Vymazat