 |
| úchvatná Granátová lávka |
 |
| Bradavice z Weszterova štítů |
Po včerejším treku je vstávání mnohem obtížnější. Než se vyhrabu a uvařím snídaní je dávno po sedmé hodině. Přesto v tom nevidím problém. V plánu je totiž pouze přechod Granátové lávky. Jen pokud by bylo hodně sil tak navíc s výstupem na Bradavici. Mohu si tedy ráno dovolit nikam nespěchat.
S parkováním v Tatranských Zrubech také není problém. Stačí objet velký panelák (vojenská ozdravovna) a za ní se nachází několik menších parkovišť (zdarma)
Poté stačí jen přejít cestu a jsem na modré značce. Ta stoupá na rocestník Pod Sennou kopou. Stoupání je pozvolné a vede obrovskou pasekou. Chodníček ač je uzounký tak zase není nijak vydupaný na skálu. Hlavně cestou dolu si to zde určitě kolena budou pochvalovat. Proto lze jednoznačně tuto trasu doporučit !
Žlutá značka na Velickou polanu už je o poznání více vyšlapaná. Přesto jde také o docela pohodový traverz. Pak už jen dojít na Slezan. Zde hodlám vyřešit problém s vodou. K údivu přihlížejícího osazenstva Slezanu mi k tomu poslouží přímo Velické pleso. Samozřejmě, že bez SteriPEN bych nad tím váhal. Takto vyčistím 3l a může se vyrazit.
Zabývat se hledáním nástupu už nemusím a jdu přímo najisto. Po červené značce směr Hrebienok. Tu ale záhy u výrazného suťoviska/kameniska:-)) opouštím. Ač se nad ním nacházejí travnaté pasáže s poměrně vyšlapaným chodníkem. Z turistického chodníku to není moc vidět. K určení nástupu poslouží i tato značka :-) FOTO Té moc nerozumím, ale asi ji někdo ukradl červené přeškrtnutí...
Po překonání "kameniska" následuji travnaté pasáže s dost výrazným chodníčkem. Sklon je místy dost prudký, ale díky krásným výhledům výstup rychle uteče. Minulí týden jsem zde nastavěl několik mužíky. Ano jsou poměrně zbytečné (za hezkého počasí), ale všechny jsou pobořené :-( Stavím je tedy znovu ač vím, že zde dlouho nevydrží. Co mě, ale později opravdu hodně vytočí je, že nějaký zakomplexovaný vůdce (kdo jiný by je bořil...) pobořil i velké sedlové mužíky ! Granátová lávka protíná bezpočet sedel a ač je místy docela zřejmá tak hlavně v druhé polovině a poté za Opálovým sedlem už se bez nich neobejdete !!!
To už docházím pravděpodobně do Medvedieho sedla. Zde jsou krásné travnaté pláně a úžásný výhled na zní čnící Velické veže. Granátová lávka je odtud už jen jedna houpačka. Nahoru do sedla a pak opět dolu a do dalšího sedla nahoru. To vše v krásné scenerii Granátových veži. Ač je na první pohled převýšení mezi sedly značné, tak jde o prvotní klam. Tedy kromě přechodu do Opálové sedla a sedlem za ním.
Zde bych upozornil na místo kde jsem měl minulý týden v mlze orientační problém ! Je jim dno před výstupem do Opalového sedla. Je zde totiž i výrazný chodník dolů do žlabu !!! Tento žlab je poměrně příkrý FOTO z mého průzkumu kam to vede... Na stezce dole jsem viděl stádo kamzíku. Tudíž nepředpokládám, že by šlo o nějakou "zkratku" jak podejít Opalové sedlo. Možná horolezecký sestup pod Opalovou vežičku ? Výstup do Opalového sedla FOTO. Možný problém (pohled dolu z Opalového sedla) FOTO.
V Opalovém sedle leží v pobořeném mužíky i dvě roxorové tyče (ty jsem vztyčil) a nachází se zde i bivak
Ze sedla chci pokračovat dle popisu nahoru na rampu vedoucí pod Rohatou vežou. Ta mě má dovést až do Květnicového sedla pod Bradavicí. Stoupat hned prvním žlabem se mi nezdá a tak vystupují až druhým. To už vidím jak ním sestupují vudcové ze svími klienty. Takže nahoru hned tímto žlabem FOTO. Rampa je poměrně výrazná a nacházeli se na ní i mužíci FOTO.
Rozhodně nejtěžším místem je závěr do Květnicového sedla. Vůdcové své ovečky na provázku vedli přímo hřebenem. Zato běžní turisté exponovaný hřeben podlézali dost strmým žlabem. Dle mne je cesta hřebenem jednoduší. Nachází se zde jen jedno komplikované místo. V něm sem se i Já zalekl a složitě ho podlézal. Nevšiml jsme si že ostrý hřebem lze zdolat hodně vzdušnou pravou stranou. FOTO z Květnicového sedla tudíž vlastně zleva. Nachází se zde i borhák na případné jištění !!! Dál ač je hřeben exponovaný už se na něm nenacházejí těžší místa. Z Květnicového sedla následuje lehký výstup v suťovisku do sedla mezi vrcholy Bradavice. Lehce dosažitelný hlavní vrchol se nachází vpravo JV. Na něm se nachází i vrcholová kniha.
Sestupuji zpět do sedla mezi vrcholy a naštěstí odolám blbému nápadu pokračovat do Zvodné lávky přímo žlabem. Ten žlab je hodně rozsypaný, kolmý a dole před Zvodnou lávkou je navíc velká hrana !!! Vystupuji ještě na JZ vrchol. Poté po výraznější lávce se snažím sestoupit do Zvodné lávky. Lávka je uzounká a strmě spadá do hlubokého žlabu. Dole se její sklon ještě zvyšuje a nejsou zde žádné bezpečné chyty ani jištění !!! Vracím se tedy zpět a po členité skále se snažím probojovat nad Zvodnou lávku. Daří se mi dostat na hodně výraznou římsu v hraně hřebene. Zdá se že i někam vede (na západ) ale nic zde nenálezám. Proto se vracím zpět. Slaňák nikde nevidím a případný sestup je dost na hraně. Proto raději obětuji svuj matroš a dělám svůj. Po několika metrech už narážím na dva staré borháky a reepku. Zde už je slaňování bezpodmínečné ! Do Zvodného sedla to muže být nějakých 15m FOTO s popisem.
Dole si hodně oddychnu, protože z toho blbnutí nad žlabem jsme neměl vůbec dobrý pocit. Slanění už bylo bez problému, ale dostat se na hranu není nic hezkého...
S tím, že teď už to bude choďák vyrážím přímo po hřebenu na Weszterov štít. Následuje rychle změna názoru ! Hřeben rozhodně není žádnou turistickou procházkou. Na některých místech by asi nebylo od věci ani jištění se lanem ! Lezení mám už dost a tak se snažím komplikované pasáže podejít, ale myslím, že je to ještě mnohem těžší. Roli hraje hlavně už projevující se únava, nedostatek vody (to jsem nesl 2,5litru) a také čas. Slunce se začíná chylit k obzoru. Navíc psychyku deptajicí to, že cíl Vychodná Vysoká se zdá být už tak blízko... Jenže hřeben je stále hodně komplikovaný a vynořují se nové a nové překážky. Vše to vygraduje tím, že se rozhodnu opustit hřeben a najít raději Granátovou lávku. To si mi podaří ač musím šikmým sestupem sejít někam do míst pod Weszterov štít. Nacházím se poté v protilehlém sedla od Opalového sedla FOTO. Řeším dilema jestli se pokusit dokončit alespoň Granátovou lávku a nebo se lehce po ní opět vrátit. Nakonec vyhraje touha trek dokončit. Je to, ale dost trápení. Jedno sedlo střídá druhé a konec stále v nedohlednu. Navíc v místech pod Kupolou už definitivně ztrácím náznak chodníku (občasné mužíky v sedlech) Ona oficiálně totiž Granátová lávka končí v Opalovém sedle. Zbytečně si tak vystoupám až do Studeného sedla. Z něj už jen suťoviskem traverz na turistický chodník. Ač se na něj napojím kousek pod vrcholem. Na výstup nemám ani nejmenší pomyšlení.
Následuje závod s časem (světlem) Ne že bych neměl čelovku, dostatek oblečení. Jenže moje alternativní a opuštěná cesta od Slezanu naskýtá hezkou příležitost na setkání s méďou Béďou a o to moc nestojím. Zdrží mě jen nález potůčku, kde naklopím na ex litr vody :-) Poté už peláším dolů. Překvapivě, ale nejsem jediný. Hlavně jedna skupinku starších turistu dozajista dorazíla na Slezan už potmě. Méďu cestou dolů nepotkávám, ale startující dravec z křoví mě také docela vyplaší. Sestup je hodně na krev a svaly protestují. Závěr je nekonečný a to vidím jak se prohání auta po silnici a zářící bílý panelák za kterým parkuji....
Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca.ta3.szm
Popis Granátové lávky z goat.cz
Obrázek s body zobrazenými v mapě
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/
GPX soubor
Předchozí treky na Granátovou lávku
2012.08.10 Vysoké Tatry - Granátová lávka
Žádné komentáře:
Okomentovat