23. 8. 2012

2012.08.18 Vysoké Tatry - Žltá veža, Prostredný hrot

K této túře přistupuji zodpovědně a jsem rozhodnut ji absolvovat jen s parťákem. Do karet mi navíc hraje pěkné víkendové počasí a volno v práci. Po parťákovy se sháním kde se dá. Včetně výzvy ma outdoorforu. Překvapivě :-) nikdo nemá zájem /asi mě zde už všichni znají co jsem to za turistu/. Naštěstí kamarád Pepa nakonec píše, že ač je v pátek do 22 hod v práci tak dojede. Rovnou z práce tak v 1:00 přijíždí na mé kempoviště na parkovišti ve Smokovci. Start je domluvený už na pátou ranní, takže toho chudák moc nenaspí. Mě by na jeho místě ráno nevzbudil ani výběrčí parkovného :-) (pokračování)

Téryho chata a nad ní nepřehlédnutelný Středohrot
Výhled do Malé Studené doliny. Ladové a Sněhový štít

FOTOGALERIE

Před šestou vyrážíme ze Smokovce směr Hrebienok. Společnost nám dělají jen první turisté a lezci co pokračuji do nástupu lezeckých cest. Na Zamkovského chatu ukazuji Pepovi zkratku, kterou využívají hlavně nosiči. Chvíli zde postojíme pod převislou skalkou, která je odsazena a jištěním. Hecuji ho, že je to ideální na rozlezení před Středohrotem :-) Pepa si stoupání Malou Studenou užívá, protože zde ještě nešel. Ukazuji mu tedy nástupy do Téryho kuloarů, kudy budeme sestupovat ze Středohrotu, kde je Jordánka. Zanedlouho už konečně vystoupáme prahem k Téryho chatě. Zde si u plesa dáváme pauzu. Zatím mu ukazuji, kudy na Pyšný štít na který jak říká by se chtěl brzy vypravit.
Po oddechnutí studujeme Dubkeho lávku. Od chaty to nevypadá nijak jednoduše, přesto ve dvojku a s lanem se nemám čeho bát... Klíčové vidím najít vůbec nástup. To se nám záhy daří, protože ten chodník je nepřehlédnutelný FOTO. Lehce po výrazném chodníku podcházíme Pfinnovu kopu. Za ní překračujeme krátké "šutrovisko" a jsme pod žlabem spadajícím ze Žluté stěny. Žlab je dost stabilní a členitý a tak se určitě dá stoupat až nahoru i jeho dnem což dokazuje Pepa. Já v horní pasáží uhýbám na levou hranu a lehce překonávám závěrečný prudší úsek. Malou odbočkou vystupujeme i na hodně členitou Žltou stěnu.
Je zní krásný výhled, ať už do Malé Studené tak na hřebínek co nás dělí od Dubkeho lávky. Ten lze označit za nejtěžší místo výstupu. Na první pohled opravdu vypadá velmi exponovaně. Navíc před námi "lezoucí" dvojice je navázaná na laně. Sledujeme jejich boj a zatím co Pepa svačí na Žlté stěna Já se vydávám na průzkum hřebene.
Okamžitě se mi vybavuje bájný Ladový kůň. Tento hřeben má k němu dost blízko. Jen je o dost delší. Některé těžkosti se dají, ale podejít. Přesto je to mnohem snadnější než se zdálo. Asi nejtěžším místem je tedy cca 5 m dost kolmý výšvih, kterým se dostávám na začátek lávky. Zde je i nahoře osazený borhák pro slanění při cestě dolu. Nejtěžší je první krok pak je už vždy kam dát nohy a zanedlouho stojím na začátku lávky. Posilněný Pepa doslova proběhne tento těžší úsek a už koukáme na Dubkeho lávku. Popravdě je pro mne trochu zklamáním. Stejně jako např. Medené lávky jde o X metru širokou lavici. Netřeba se nijak bát a lehce vystupujeme do Sedla za Prostredným. Z něho se to zdá na vrchol Žlté veže co by kamenem dohodil. Neodoláme a vrážíme nahoru. Nejde o úplný choďák a místy je třeba přelézat členitou skálu. Možná proto nám výstup určitě z 10 minut zabere. Na vrcholu nás dostihuje mlha. Občas ji slabý vítr rozežene a naskytne nám úchvatný pohled na Malý hrot. Ten se ze strany Velké Studené ční opravdu jako hladký hrot.
Sestupujeme do Sedla za Prostredným a z něj po výrazném chodníku stoupáme žlabem nahoru. Je opět dost členitý a tak výstup není nijak komplikovaný. Dovede nás do štrbiny v Prostredným hrotě. Zde vylézáme asi na Malý hrot na který je to jen pár metrů. Vidím z něj lávku (je na ní mužík), kterou se lze snadno dostat na vrchol Stredohrotu. FOTO.
 První reakce je jasné. Na vrchol určitě jdeme po ní. Ten dolez přímo hřebenem je moc kolmý a v průvodci navíc píšou, že je lze odjistitelný. Přesto nám zvědavost nedá a jdeme to detailně omrknout. I při bližším pohledu se hlavně začátek zdá dost kolmý. Dál by to už, ale šlo... Zkouším zda nevede nějaká lehčí cesta víc z východu. Zde nalézám ale jen bivakovací prostor. Vracím se zpět a po chvílí váhání se rozhodujeme, že to zkusíme přímo hřebenem. První 3-4 metry jsou poměrně kolmé bez nějakých extra stupů. Skála je odřena od maček a chyty ohlazený tisíci lidmi co to lezli před námi. Po divočejším začátku je sklon už mírnější a skála poskytuje mnohem více stupu. Nalézám zde i minimálně dva borháky. Nejspíš si je zde osadili horští vůdcové. Naskýtá se tedy možnost postupného jištění. Lano, ale zůstává v batohu. Ač u přechodu po nakloněné platně trochu váhám. Poté už je to choďák až na vrchol.
Počasí nám dopřává alespoň nějaké výhledy. Takže vládne i spokojenost. Přesto zde strávíme z dobrou půlhodinku čekáním zda se to nevybere úplně. Ač chvílemi se zdá, že se i dočkáme. Úplné vybrání se nekoná.
Pro sestup volíme trasu do Malé Studené doliny. Ta je mnohem snazší pro sestup a navíc jsem zde už i šel. Klesáme dolu západním žlabem od Velké Studené doliny. Místy se zde nacházejí mužíci a náznaky chodníku. Důležité je opustit žlab ve správném místě FOTO a oknem se tak dostat kousek nad Sedla před Prostredným. FOTO Sestup do sedla už je poté pohoda.
Zato sestup ze sedla dolu je hodně nepříjemný !!! Ani ne tak extra nebezpečný jako spíš říkající a sjezd po zadku. Nic zde nedrží a hlína a suť tvoří pěknou klouzačku. Záhy se, ale už žlab mění ve skalnatý. Co se ale začne lehce stáčet k jihu je třeba nastoupit na jeho levou hranu. Jen tak se dostanete do lehčích travnatých pasáží s chodníčkem ! FOTO My tedy lehce sestupujeme dolu a Já stavím/opravuji mužíky. Pepa říkej podívej na ty dva, ti to asi netrefili a bojují přímo ve žlabu. Jakmile nás spatřují vydávají se k nám. Děkujíc, že bez nás by se v tom žlabu zasekali na jak dlouho, že nemohli najít kudy dál...
Do žlabu se sestupuje až v dolní pasáži. Není dobré ale ze sestupem váhat... Poté se dostanete moc vysoko jako Já... ale lze to opatrně slézt. FOTO Na této fotce jde i vidět jak lehce překonat jediný těžší úsek. Zatímco Pepa "lehce" slezl přímo dolu (vlevo by šel na převislou hranu) //Ze spodu tedy obráceně. FOTO //
Já společně s těmi dvěma se pokoušel o sestup pravou stranou (naznak chodníku v travnaté části) Jenže tam je to moc kolmé a nezbylo nic jiného než slaňovat. Je zde sice borhák, ale je umístěm hodně nízko !!! Je nutné lehnout na břicho a prostrčit jim lano a poté opatrně do něj sestoupit. Tohle vše navíc jen pro pár metrům (cca 5) !!! Potů už následuje jen suťovisko a klesání k chodníku. Je zde i několik bivaku. Pěkný je hlavně jeden někde v místech pod Malým Kostolom.

Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca.ta3.szm  
Obrázek s body zobrazenými v mapě  
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/
GPX soubor

Předchozí treky na Prostredný hrot
2011.08.09 Vysoké Tatry - Prostredný hrot
 

7 komentářů:

  1. Neviem či som správne pochopil ten záver. Dá sa zo Stillovho žľabu na suťovisko zostúpiť aj bez zlanenia a istenia ?

    OdpovědětVymazat
  2. Ano mělo by jít sestoupit i bez lana. Kamarád tak šel (modrá) My šli na náznak chodníku (červená)
    FOTO: http://tatry85.xf.cz/pop.jpg

    OdpovědětVymazat
  3. Uvažujem, či nie je ľahšia cesta 3. na PH žľabom z Veľkej Studenej doliny cez Sedlo za Prostredným s napojením na trasu 4. oproti trase 1. z Malej Studenej doliny. Čo Vy na to ?
    http://www.goat.cz/index.php?path=VysokeTatry_Vrcholy_ProstrednyHrot_ProstrednyHrotVystupy

    OdpovědětVymazat
  4. To neporadím. Tímto žlabem jsem nešel a nevybavuji si jak vypadal. Ona nám tam zrovna padala mlha a tak nemám ani žádnou fotku. Bude záležet jaký má ten žlab sklon, zda jsou v něm prahy a jak je kompaktní. Rozlámané suťovisko může být problém.
    Přesto za sucha bych raději šel na Dubkeho lávku. Ty výhledy za to stojí a obtížnější úsek není až tak dlouhý.
    Přesto můj první trek na Středohrot byl také nejednoduší trasou z Malé Studené (sestupovka) Ta je sice pozvolná, ale neuvěřitelně dlouhá. Mí přijde, že Dubkeho lávkou bych to stihl od Teryny i za 2 hod (taky je to už nahoru jen 500 výškových metru). Zato "sestupovkou" by to nahoru bylo alespoň na 4-5 hodin.

    OdpovědětVymazat
  5. Žľab by práve nemal byť náročný. Podľa http://www.sprievodca.ta3.szm.com/prostredny.html 6.
    obťažnosť A-B.
    Skôr som myslel potom pokračovanie trasy za Sedlom za Prostredným.
    Prekvapený som aký čas udávate na zostupovú trasu. V sprievodcovi je
    čas 3 hod. od Zamkovského chaty.

    OdpovědětVymazat
  6. Pravda v tom případě by to mohla být snadná cesta nahoru. Dalo by se uvažovat i o variantě sestupu touto trasou. Problém by mohl nastat v té lávce v štrbině v Prostrednom /mezi Velkým a Malým Středohrotem/ My šli přímo hřebenem /ten by se musel slaňovat/) Dále by byl prudší i počáteční úsek sestupu na Dubkeho lávku.

    Co se týče toho času... Ono je to asi dáno podmínkami.
    - Já prvně spackal nástup a lezl tu hranu zprava :-) Pak v mlze složitě bloudil po tom traverzujícím chodníku v travnatých místech. No až jsem se dohrabal vyplivnutý do sedla pred Prostredným. Tam jsem zjistil že jsem snad teprve v polovině výstupu :-)))
    Bez znalosti cesty bych si min hodinu přidal ! Pravda dolu nám sestup tak dlouho netrval,ale hlavně proto že jsem znal trasu a nemuseli jsme ji řešit !!! Nechci strašit, že jde o orientačně těžkou tůru to ne, ale není to jen dupačka nahoru.

    OdpovědětVymazat
  7. Vďaka za info. Vychádza mi z toho, že najľahší výstup aj zostup je Stillovým žľabom. To som si aj pôvodne myslel, len som sa obával strmého nástupu do žľabu. Ale ak sa to dá bez lana, či zlanenia potom OK.
    Jano

    OdpovědětVymazat