2012.07.19 Vysoké Tatry - Ťažký štít, Vysoká

Naděje vkládané do dnešního slunečného dne se nakonec vyplňují. Počasí se zdá ideální. Nebude tedy ani třeba použít záložní plán. Tím je Mengusovský Volovec, který záhy míjím a pokračuji ve výstupu k Chatě pod Rysmi. Od ní už je to jen kousek do sedla Váhu. Zde mě zchladí silný studený vítr. Oblékám bundu a horokrámy a jde se na to. (pokračování)

Pohled z Ťažkého štítu do sedla Váhu

Vrcholový kříž Vysoké a pohled na Rysy

FOTOGALERIE

Přestože jdu tudy už podruhé, podaří se mi hned sejít z cesty. Z části tím že tabulku v dáli beru jako začátek "ferraty" do Kohutíku, ale také zde někdo blbě postavil mužíka :-( Po uzounké lávce se škrábu vpřed a přemýšlím co je špatně. Vždyť ta lávka byla několik metru široká. Naštěstí teren je poměrně schůdný a není se třeba vracet. Fotím si tabulku, kde čtu: Zde zahynula při pádu z Ťažkého štítu.... Hm tak snad to nemá být varování.
Od tabulky lezu po členité skále nahoru. Po několika desítkách metru stojím už na dva metry široké lávce. Přede mnou visí první řetěz. Teren je hodně kolmý a řetězy hodně pomohou. Přesto přemýšlím proč je zde instalovali ? Z vlastní zkušenosti vím, že to jde vylézt i bez nich (v zimě byli pod sněhem) To by pak výstup do Kohutíku byl jiný level a dolu jen na špagátě
Úvaha proč rovnou z Kohutíku nepokračovat na Ťažký štít bere rychle za své. Divoký hřeben plný ostrých věži je jasným argumentem. Při sestupu dolů míjím lávku táhnoucí se vlevo. Zda se i ochozena, přesto raději zůstávám na sestupu až do traverzu vedoucím k Vysoké. Zde než bych si raději v průvodci přečetl : Začněte nastupovat žlabem spadajícím ze Štrbiny pod Ťažkým. Raději se vrhám hned do platen. Ty tvoří malinké lávky a tak v nich nějak kličkuji nahoru. S přibývajícími metry mi začíná být jasné, že Ťažký štít bude opravdu těžký. Před sebou vidím jen příkře se lomicí platny vzhůru a hřeben plný ostrych věží. Nejsem schopen ani identifikovat vrchol. Jen doufám že to není ta špice vyčuhující úplně vlevo. Zanedlouho možná míjím lávku, kterou bych přišel od Kohutíku (nezkoumano). Sklon je čím dál větší a Já stojím před rozhodnutím jak pokračovat dál. Levá strana přechází v prudký platnový žlab a tak začínám uhýbat vpravo. Zde se teren zdá o něco členitější. Postupně dotraverzuji až na levou hranu žlabu spadajícím z Štrbiny pod Ťažkým. Zde také nalézám mužíky !!! Jsem v platnách a tak nečekejte žádný chodník. Přesto se stačí chvili dívat a hned víte kterým směrem jít dál.
Kličkuji v platnách hledajíc nejschůdnější cestu. Přemýšlím, že dolu to bude asi divoké. Od hřebene mě dělí už jen pár metru. Ztrácím mužíky a tak se rozhoduji výlet přímo na hřeben. Závěrečné metry jsou opravdu už lezením. Na hřebenu mě přivítá silný vítr a ostrá nakloněna plotna. Už vidím i vrchol, ale od něj mě dělí špičatý hřeben. Snažím se ho nějak obejít. První žiletku tedy obcházím ze strany Ťažké doliny. Dál to už ale nejde. Leda si hřeben osedlat :-) Což v tomto větru a bez jištění nepřipadá v úvahu. Ani nevím jak, ale daří se mi slezt kolme platny dolu zpět pod hřeben. Zde už přeci jen v lehčím terénu traverzuji pod vrchol. Vylezám závěrečné platny na vrchol. Zde také  nalézám hodně starý borhák s rezavým kruhem. Ten se bude určitě pro cestu dolu hodit
Na vrcholu nepříjemně vyfukuje a je problém se udržet na nohou. Krásny výhled je na Vysokou která vypadá snad dvakrát tak vyšší oproti Ťažkému. Překvapivě nevypadá stěna (ani hřeben) od sedla Vahu tak divoce. Možná by to nebylo, až tak obtížné lézt přímo z něj. Je zde také reepka jak tudy někdo slaňoval. Pod kamenem nacházím v kovovém tubusu vlhký vrcholový sešit. Ten je zde už pěkných pár let a je celý popsaný. Tak se vrcholový zápis nekoná.
Pro cestu dolu se rozhoduji využít borhák s kruhem. Rozmotávám lano a házím jeden konec dolu. Vítr mi ho, ale odvane zpět na hřeben :-) To samé je s druhým koncem. Tak slaňovaní je po metrech a s přestávkami na tahaní lana dolu. Slaňuji určitě dobrých 25m a tím překonávám prudké kolmou vrcholovou část. Překvapivě při sestupu mi je už cesta jasná. Daří se mi sledovat linii mužiku a vyhýbat se obtížným úsekům. Záhy už vidím chodník vedoucí k Vysoké. Od něj mě ale stále dělí žlab spadající ze Štrbiny pod Ťažkým. Setrvávám v sestupu až mužíci zamíří a vlevo a v plytším místě přejdu žlabem a přímo se napojím na chodník vedoucí k Vysoké. A já tu ráno cestou nahoru tak divočil a lezl zbytečně ty platny na začátku...
Jako dnešní bonus si nemohu nechat ujít výstup na Vysokou. Překvapivě bez sněhu v jeho centrálním žlabu je výstup o něco náročnější. Poté po kramlích na platně nahoru. Zde vidím jak ze sedla mezi vrcholy slézají dva Polští turisté. Nejspíš byli JV vrcholu. Naprosto bez ničeho (přilby,úvazky...) Lezou si to značně kolmou stěnou dolu. Přemýšlím také o výstupu na tento vrcholek, kde jsme ještě nebyl. Nevím ale kudy ze sedla nahoru. Nevypadá to až tak jednoduše. Nakonec si řeknu že toho bylo dnes dost a spokojím se z běžným SZ vrcholem.
Na vrcholku je zrovna dvojice (CZ-SK) a tak se při sestupu přidávám k nim. Alespoň mi ukážou jak se dostat nejlépe dolů. Popravdě bych sám asi lezl spíše pravou hranou centrálního žlabu. Šel jsem tudy už s jinou skupinou. Oni setrvávají přímo ve žlabu a lezou ho čelem ke skále. Společně klesáme žlabem dolu s tím, že pokračovat se bude přes Zlomiskovu dolinu. Zdá se to také jako mnohem kratší cesta. Ač vím, že jsem zde minule bloudil. Jsem přesvědčen o tom, že se nesestupuje až dolu centrálním žlabem. Přechází se určitě přes hranu doleva. Nevím, kde jsem k téhle šílenosti přišel. Zatím co oni si lehce pokračuji v sestupu centrálem Já si užívám v hodně divokém platnovém žlabu FOTO. Nevím ani jak, ale daří se mi to nějak slezt bez lana a navíc ještě hladkou levou stranou.
V Dračím sedle se opět scházíme :-) Prý ti mužíci tam za chvíli zase pokračovali potom co Já se vydal divočit do žlabu. Hlavně,že se nám daří sledovat mužíky a proplétat se šutroviském co máme před sebou. Zlom v dolině se obchází zprava po travnatých místech. I tak je šutrovisko nekonečné a dno Zlomiskové doliny stále v nedohlednu. Alespoň že mužící jsou na spravných místech a nebloudíme. Po snad několika kilometrech hopsaní po balvanech začínáme klesat po výrazném chodníku dolu k potoku. Zde mě zlákají krasné travnaté pláně a tak přecházím na levou stranu potoka. Jo travnaté... bažinaté :-) Naštěstí ne moc hluboké tak to nějak prokličkuji. Zanedlouho už vidím po pravé straně potoka výrazný chodník vedoucí celou dolinou. Ten nás dovede až na Popradské pleso. Možná je tato trasa o nějaký kilometr kratší, ale rozhodně díky nekonečnému balvanisku i psychicky náročnější.

Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca.ta3.szm  
Obrázek s body zobrazenými v mapě  
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/
GPX soubor

Předchozí treky na Vysokou
2011.10.29 Vysoké Tatry - Vysoká  
2011.06.22 Vysoké Tatry - Vysoká, Rysy