2012.07.10 Vysoké Tatry - Čubrina

Můj průzkum oblasti Mengusovských štítu pokračuje. Tentokrát mám namířeno na Čubrinu. Ta leží na jejich levé straně. Jde o nepřehlédnutelný skalnatý vrchol, který se ční nad Hincovým plesem. Obdivoval jsem jej kdysi už z Koprovského štítu. Exponovaný hřeben se špičatými skalními věžmi mi přišel tehdy naprosto nedostupný. (pokračování)

Mlha valící se přes Hincovo sedlo

Pod skalnatým vrcholem Čubriny

FOTOGALERIE

Opět brzké vstávání a už rutinní cesta Mengusovskou dolinou. Ać tuto cestu absolvuji za poslední dobu už po několikáté nepřijde mi tak strašlivá. Když to srovnám např s nekonečnou a nudnou cestou na Brnčálku. Případně s fyzickou vraždou po sjezdovce na Skalnaté pleso...
Dolehá na mě únava ze včerejšku, a tak pozvolna stoupám nahoru k Hincovu plesu. Narozdíl od předchozích výstupu tentokrát nepozoruji ranní slunce. To vždy pomalu osvětlovalo vrcholky štítu a poté i zalívalo dolinu sluncem. Dnes vše halí mlha a obloha je celá šedívá. Neztrácím optimismus a doufám, že se to ještě vybere.Hincovo pleso zkouším obejít tentokrát levou stranou. Ta vypadá i o něco kratší. Přesto jde o poměrně dlouhou procházku a je třeba se držet dostatečně vysoko nad plesem. Dolu k němu totiž spadají příkré srázy.
Konečně docházím k velkému poli obrovských balvanu. Zde mě taky dostihuji mlha co se valí už i dnem doliny. V ten okamžik už vidím jen pár metru před sebe. Orientace se stává mnohem obtížnější. Což jen potvrzuje fakt, že při pohledu na GPS začínám moc stoupat. Přitom potřebuji obejít ještě jedno skalní žebro. Vracím se tedy více k plesu. Zde narážím na první mužíky a náznaky chodníku. Pomocí ních lehce i v mlze překonám tento nepříjemný úsek a dostávám se pod Čubrinu.
Konečně jsem na ústí Hincovy kotlinky. Ta je tvořena dvěma patry. První část je poměrně travnatá. V druhém patře je levá část tvořena suťoviskem. V něm narážím nejspíš na náznak chodníku. Ač mám GPX záznam trasy v mlze je GPS nepoužitelná. Stále mi ukazuje, že jsem moc vlevo. V jednu chvíli mi dokonce ukáže, že stojím v Hincove plese :-) Orientaci tedy podle ní zavrhuji.
Suťoviskem stoupám stále vzhůru. Sklon se stává čím dál prudším, ale nejde o nijak náročný výstup. Konečně stojím pod skalami. Tedy alespoň to co  v obrysech mlhy vidím. Začínám mít pochybnosti zda jsme vůbec správně. Údajný výstupový žlab mi přijde spíše jako úzká, hladká a kolmá puklina :-) Na jeho pravé straně se nachází členitá skála tvořící římsy. Lezu tedy po nich vzhůru. Jde místy o poměrně prudké pasáže. Konečně zde také nacházím i mužíka.
Stojím před rozhodnutím zda setrvat v členité skále, která se ale stává hodně kolmou a nebo se pokusit přetraverzovat zpět do žlabu. Ten už se nezdá tak kolmý jako v úvodních pasážích. Volím raději tedy bezpečnější variantu a opatrně přestupuji do žlabu. Ten je zde už poměrně široký a členitý. Přesto si zachovává slušný sklon. Stoupám v něm vzhůru doufajíc, že jdu správně (mlha neumožňuje se orientovat) Radost mi způsobí až nález dvou borháku. Ty jsou zde pro slanění dolů . Díky ním už také vím, že jsem určitě správně ! Opouštím žlab a začínám vystupovat mnohem mírnější pravou stranou. Zde nacházím i několik mužíku. Povrch se mění v suťovisku s občasnou trávou. Lehce se tedy dostávám až nahoru do Hincova sedla.
Z něj už vede výrazný chodník. Ze začátku pravou stranou, aby se záhy protáhnul skalaním zubem a dovedl mě zleva pod Čubrinu. Zde mám štěstí a na chvilku mizí mlha. Dle průvodce má být snadnější cesta přímo po hřebenu. I dle chodníčku se zdá, že většina míří přímo k hřebenu, Zde mě ale čeká zděšení :-) Vzpomenu se Ledového koně při výstupu na Ledové štíty. Tohle je něco podobného. Jen rozhodně mnohem delšího. Snažím se na ostrý hřeben nějak vyzrát... První úsek se mi daří podejít zleva. V Dalším místě mi v cestě stojí výrazný skalní zub. Ač vymýšlím jak na něj vyzrát nic se mi nedaří najít... Vše navíc opět v naprosté mlze. Opět se ukazuje že nejjednodušší cesta je ta přímo. Lezu tedy přímo přes něj. O cestě zpět tudy ani neuvažuji :-) Pokud to nepůjde tou skalní puklinou tak si dolu asi raději slaním.
Vrchol je poměrně zřejmý a označen hraniční značkou. V mlze čekám dobrou pul hodinu zda se přeci jen nedočkám nějakého výhledu. Bohužel kromě nějakých náznaku se mlha stále valí po hřebenech. Rozhoduji se tedy pro sestup. Dle "chodníku" je i cesta pod hřebenem přes puklinu velmi využíváná. Klíčovým místem se zdá být sestup na ní. Varinaty jsou buď cca 3m kolmý skalní blok a nebo 2m převislý kus skály končící navíc nad kolmou plotnou. Sedím na jeho vrcholku a koumám jak se bezpečně dostat dolu. Uvažuji o kousku reepky, ale pak si uvědomují že převisla skála tvoří s protější komín. Díky své délce na ní dosahuji nohama. Zapřen se tedy dostávám na nakloměnou platnu. Po ní opatně sestupiju do pukliny. Ta je ze začátku hodna označení puklinou... ale po několika metrech se rozšiřuje a stává se zní uzounká lávka.
Pote už se opět napojuji na původní cestu kterou jsem šel na hřeben. Sestupuji zpět do Hincova sedla.

Naráz se mlha rozfouká a já zřetelně vidím hřeben, kde končí Velká Mengusovská lávka a lávce na kterou jsem při výstupu na Velký Mengusovský štít zabloudil. Z Hincova sedla k ní vede velmi zřetelný chodník. Zdá se že tento přechod hodně využíván. Rozhoduji se jej tedy sledovat. Začátek je hodně pohodový a chodník velmi zřejmý. Záhy ale docházím do skal a prvního rozlehlého žlabu. Zde díky špatnému mužíky začínám opouštět linii a klesat dolu. Navíc vše halí mlha. Přelézám skalní žebro a dostávám se tentokrát už do hodně úzkého a kolmého žlabu. Díky mlze netuším kde je poměrně výrazná lávka. Zkouším tedy stoupat vzhůru. Jde spíš o lezení v rozlámaném žlabu. Záhy narazím na náznak chodníku a pravděpodobný nástup na lávku ? FOTO Ten je ale velmi vzdušný !!! Zkouším na něj vyzrát tím že pokračuji žlabem stále nahoru. Zde vidím, že přes ostré skalní žebro se jen tak nedostanu a navíc za ním se nachází nejspíš další prudký žlab. Co vím z cesty na Velký Mengusovský štít tak navíc lávka je hodně uzounká !!! Nacházejí se na ní převisy a přechody žlabu jsou hodně vzdušné. Celá lávka navíc vede skoro v kolmé stěně !!! Rozhoduji se, že dnes pokoušení štěstí už bylo dost. Vracím se tedy zpět do Hincova sedla. Daří se mi sledovat správnou cestu. Ta drží přímou linii a neklesá dolu. V jednom místě "lávkou" překonává skalní žebro FOTO co jsem cestou tam podcházel a tím sešel z cesty.
Z Hincova sedla po výrazném serpentinovém chodníčku klesám dolu. Stavím zde desítky mužíky. S postupem času se chodníček začíná čím dál více ztrácet v suti. Přesto zabloudit se zde nedá a stačí hledat cestu nejmenšího odporu. K Orientaci slouží teď po pravé ruce prudký žlab. V jeho dolní časti se nachází i slaňák co už jsem našel cestou nahoru. Směřuji tedy k němu. Nejspíš by se hodně opatrně dalo sejít i bez slanění. Jenže žlab je mokrý a to není dobrá kombinace. Lezt dolu (teď) levou hranou žlabu ač je členitá bych nejspíš neměl obvahu už vubec. Je v horní pasáží skoro kolmá !!! Mám 60m lano což mi dává možnost slanit o 30m níž. Už z hora je mi jasné, že tato delká nebude dostatečná. Dostávám se na před poslední zlom žlabu. Ten má sice jen nějakých 5m. Kvuli tomu rozhodně nebudu zakládat další slaňák. Sestuzp žlabem by byl moc riskantní, ale je zde lávka po které opatrně přecházím do levé skalní hrany žlabu. Ten zde už nemá až tak velký sklon a dá se tudy poměrně bezpečně sestoupit.
Dole pod žlabem mě už čeká jen suťovisko. V něm se kloužu dolu do patra Hincovy kotlinky. Zde mě napadá proč nezkusit tentokrát obejít Hincovo pleso z druhé strany. Nestojí mi v cestě skalní žebro a nemusím tedy klesat až skoro dolu k plesu. Pouštím se tedy po travnatých ubočích na traverz. Jak se ukáže ten je i nezbytný !!! Obrovské balvanisko :-) co zde leží je v dolní pasáží strmě podseklé k Hincovu plesu. Je poměrně dlouhé a často je nutné přelézat obrovské balvany. Ač sice závěr této cesty okolo plesa a nalezení chodníšku z Velkého Mengusovského štítu "ztrátu" smazávají. Jde rozhodně o komplikovanjší a náročnější varinatu jak obejit Hincovo pleso.
Pohled na Čubrinu, která teď není přikrytý v mracích sice zamrzí. Jenže je to klid před bouří a to doslovně. Zanedlouho se obloha zatahuje čím dál víc a ohlušující hromy se rozléhají dolinou. Klesám tedy co nejrychleji dolu a první kroupy na sebe nenechávají dlouho čekat. Takto mi proprší celá cesta na Štrbské pleso. Já jsem jen rád, že mi to tak hezky vyšlo a počasí v rámci možností přálo.

Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca.ta3.szm.com
Obrázek s body zobrazenými v mapě  
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/  
Můj GPX soubor