 |
| Na hřebenu. Dole Lavinová lávka do které ústí Krčmarov žlab |
 |
| Gerlachovský štít |
Uháním tedy co nejrychleji do Tatranské Polianky. Zde nechávám auto a stoupám po asfaltce vzhůru k Sliezkému domu. Zelená značky ji v první větší zatáčce opouští. Já s úlevou zjišťuji, že po nočním mrazíku je sníh i zde dole dostatečně tvrdý. Na rozdíl od včerejška sebou totiž netahám sněžnice. Cesta rychle ubíhá a zanedlouho míjím i Sliezky dom. Tady začíná vyfukovat, což pro mě není moc dobré zjištění. Opět se nořím do stínu a na-přímo vycházím okolo Stěny večného dažďa do dalšího patra Velické doliny.
Procházím okolo nástupu do Velické próby, kde podle stop taky někdo šel. Já pokračuji do dalšího patra k Dlhému plesu. Zde už vidím zřetelný sutinový kužel spadající z Krčmárova žlabu. Oblékám horokrámy, obouvám mačky a hole měním za cepín. Větší část suťoviska obcházím ještě po sněhu. Kousek bez sněhu zdolávám po náznacích chodníčku. Ve žlabu jsou markantní stopy. Jedna z důležitých podmínek,abych pokračoval dál. Spoléhám totiž na to, že v prudkých pasážích výstupu budou vyšlapané schody. Nemám dva lezecké cepíny ani zkušenosti.
Skalní prah výrazně přehrazuje průchod. Po levé straně je menší ledopád. Já doufám, že ta pravá část bude přátelštější. Odpověď se dozvím až na místě. Na první pohled nepůjde o nic těžkého. Překonávám lehce první třetinu. Po plošince nalézám na střed prahu. Závěrečné dva metry se ale ukazuji být o poznání obtížnější. Stojím tam na mačkách a přemýšlím jak dál. Říkám si co bych teď dal za jistotu jištění. Místy je skála potečená ledem. Nacházím hezký stup na nohu, ale nic o co zapřít ruce a vytáhnou se nahoru. Nejde o hladké plotný, ale přesto nikde nic vhodného nenacházím. Nezbývá než to zkusit o cepín. Zapřu jej o nějaký výčnělek (škvíru) a budu prostě doufat, že nevyskočí. Vydržel a zbývá mi poslední metr. Nahoře je dost ledu tak do něj zasekávám cepín a vytahuji se na hranu prahu. V létě za sucha by to bylo jen taková lehké zpestření, kde bych o nějakém jištění ani neuvažoval.
Nahoře mě překvapí mírný sklon žlabu. Stoupám vzhůru po tvrdém ledo-firnu. Jistit se násadou cepínu je bez šance. V tak tvrdém podkladu musím využívat "pilku" cepínu. Jsou zde vyšlapané schody, které výstup hodně zjednodušují. Sice místa-mi jsou schody zasypány. Vím, že jde o těžký a dlouhý výstup. Raději se tedy šetřím a dělám časté přestávky. Mírný sklon vydrží až do míst, kde se žlab lomí mírně doprava. Zde začíná radikálně nabírat sklon. Vidím už před sebou Lavinou lávku do které žlab ústí. Ač je podklad jak beton, nemám z něho dobrý pocit. Je dost zvrásněný už nějakýma lavinkama. Často se chodí po hranách návějí. Při jednom pohledu nahoru dostávám do obličeje kouskem ledu. Ač snad velikosti 5koruny dobře to zaštípe :-) Ještě, že to nebyl nějaký větší kámen.
Závěr do Lavinové lávky je už lezením, kdy by se dva cepíny i hodili. Hlavně bez vyšlapaných stop by to byla nutnost. Stopy zde sice jsou, ale hodně daleko od sebe. Občas se na další stopu musím tahat na cepínu. Takto prudkých je, ale jen pár závěrečných metru.
Konečně v Lavinové lávce a taky na slunci. Do úzkého žlabu totiž nízké slunce asi za celý den nezasvítí. Stopy se zde dělí. Víc jsou vyšlapané ty po hřebenu vzhůru. Vystoupám po nich lehce až na první "vrchol". Po hřebenu přestupuji na další "vrcholek" Stopy mizí... Tedy pokračují nejspíš po hřebenu vzhůru na Kotlový štít. Ten se nachází přede mnou. Nejspíš lehký choďák/lezení. Momentálně nevědíc co mě čeká a navíc při poryvech větru nehodlám dále pokoušet štěstí. Vracím se tedy kousek zpět. Musím najít trasu z Velické, která vede pod hřebenem.
Sestupuji dolu a prvně také spatřuji Gerlachovský štít a kousek Batizovského žlabu kam se potřebuji dostat. Z předchozího výstupu Velickou probou >>>ZDE <<< už vím, že to není jen tak. Jde o hodně náročné (hlavně tedy orientačně) překonávaní prudce padajících žlabu.Teď v zimě mám jednu obrovskou výhodu. Zanedlouho nalézám stopy ve sněhů ! Oproti létu je zde zase několik nepříjemných přechodu prudkých žlabu. Na sněhu do kterého se opírá slunce. "Lehce" tedy podcházím Kotlový štít. Z něj se zanedlouho připojují na moji trasu stopy. Překonávám další a další žlaby. I když už mám ten Batizovský skoro na dosah, vždy mě od něj dělí další a další žlab. Většinou s hodně prudkýma sestupy. Mám strach o skoro "závěr" Ten mi loni právě dělal největší problém. Byl celý vyplněn hladkým ledofirnem a Já tenkrát složitě hledal alternativní cestu do Batizovského žlabu o kus niž. Kromě úplného sestupu až někam nad Batizovskou probu. Tam se žlaby spojují, asi lehčí varianta neexistuje. Tentokrát jsou ale podmínky o poznání lepší a "správnou" trasou se dostávám až do Batizovské žlabu.
Ten je už řádně rozšlapaný. Odhadem tu v poslední době prošlo tak 50 lidí. Rozhoduji se na vrchol jít druhou cestou. Stoupám tedy vzhůru do Batizovské priehyby. Po hřebenu se lehce dostávám až na dohled kříže. Zde se nachází jedno obtížnější krátké místo. Je potřeba slézt o metr dolu v relativně prudkém terénu. Jinak jde nejspíš o snadnější variantu než tu běžně využívanou v prudkém "žlabu" spadajícím z Gerlachu.
Gerlachovský štít mám jen sám pro sebe. I podle vrcholové knihy tu dnes nikdo asi nebyl. Zápisky jsou jen z víkendu. Po pauze a odfocení se dávám na sestup. Klasickou cestou , kterou raději lezu pozpátku. Řetězy v horní části jsou stále ještě pod sněhem. Po sestupu do hlavního žlabu už se v oraništi stop dá lehce sestupovat. Batizovská próba je bez sněhu. Skoro by snad za to stálo si i sundat mačky. Dole pod kramlemi opatrně "relativně" nejtěžší část . Ta totiž není zajištěna, ale zase není tak prudká aby stalo za to slaňovat o některý z borháku.
Sestup do Batizovské doliny je díky sněhu pravou stranou. Tím se vyhýbám mému neoblíbenému "slaňování" po řetězech. Poté už jen v měkkém sněhu, až k Batizovskému plesu. Chci dojít až na žlutou a po ní k rozcestníku na Velickém mostě. Většina, ale pokračovala na Sliezan. No asi věděli proč... Já se to záhy taky dozvím. Ten kousek až po les se stává hezkým utrpením a bořením se do zasněžené kleče :-(
Turistická MAPA oblasti
Popis trasy na Horydoly
Obrázek s body zobrazenými v mapě
DATA - grafy z výstupu /nadmořská výška je +/- 100m hodně orientační!!!/
GPX soubor
Ahoj,ten Krčmárov žlab je super, stejne jako cely blog, jen tak dale!:)
OdpovědětVymazatkailas
Díky. Pokud Tatry a zdraví dovolí tak určitě. Plánu je hodně.
OdpovědětVymazat