9. 2. 2012

2012.02.02 Vysoké Tatry - Satan

Pro náš závěrečný trek si volíme vrchol Satana. O ten jsme se pokoušeli hned první den. Tentokrát, ale volíme nejednoduší výstupovou cestou. Výstup to bude tak jako tak extrémní díky teplotě. Má vrcholit příliv arktického vzduchu z Ruska. Ráno hlásí v Popradu -28°C a my se marně pokoušíme nastartovat auto. Naštěstí stíháme zubačku, která nás doveze na Štrbské pleso. Já cestou zjišťuji, že mobil zůstal na nabíječce. Budeme se tedy muset obejít bez GPS. To mám to hezky začíná...(pokračování)

Zmrzlé vrcholové foto
Hřeben Bašt

FOTOGALERIE

Cesta Mlýnickou dolinou se už pro nás stává rutinou. Za to dnešní teplota atakující -30°C je novinkou :-) Mrzne jak praští a to doslovně. Během chvilky mi zamrzá zip na bundě a celá obličejová maska je jak z plechu. Kamarádce dokonce zamrzají ručičkové hodinky. Bojujeme s chladem jen jak to jde. Jedinou záchranou je pro nás vycházející slunce. Jeho paprsku si ale užijeme až u vodopádu Skok. Tam také trochu rozmrzneme a pokračujeme vzhůru. Nejhorší boj je s prsty na nohou. Jdeme na sněžnicích a tak se s nimi nedá ani moc hýbat aby se trochu zahřáli.
Na žebru pod lávkou na Satana rychle nahazujeme mačky a klepeme se zimou. To nejhorší, ale teprve má přijít. Velká část výstupového žlabu bude totiž ve stínu. Začátek lávky je zřejmý, ale po několika stovkách metru jasnou linii ztrácíme. Vše je přikryto sněhem a výrazná lávka jak ji znám z léta je pryč. Přecházíme několik žlabu, kde by bylo víc než moudré se jistit lanem. V těchto teplotách to, ale riskneme bez něj. Riskujeme a spoléháme jen na pevnost sněhu, že nás udrží a koukame pod sebe na hluboké spády dolů.
Navíc bez GPS se potýkáme i s problémem jak určit správný výstupový žlab. Naštěstí se rozhodneme správně a brzy v něm nalézáme náznaky traverzového chodníku. Výstup žlabem je pro mě nekonečný. Bojuji se zimou a na samotný výstup moc energie nezbývá. Nohy fixované v mačkách jsou celé omrzlé a necítím prsty. Jedině co mě žene vpřed je vidina slunce nahoře pod hřebenem.
Po strastiplném výstupu se konečně vyhrabu ze stínu a paprsky prohřejí mé zmrzlé tělo. Rychle dolézám na hřeben odkud je to už na vrchol jen kousek. Začíná zde ale pěkně foukat :-(
Děláme pár vrcholových fotek a uháníme zpět do sedla do závětří. Všichni jsme řádně promrzlý. Rozhodujeme se tedy zkusit sestoupit přímo žlabem spadajícím ze Satana. Máme sice obavy o jeho sklon, ale sníh je poměrně pevný. Místa-mi sice musíme lézt dolů čelem ke skále, ale slaňovat není potřeba. Tímto si ušetříme dobrou půlhodinu utrpení a hlavně několik nebezpečných přechodu žlabu. Na lávku se napojujeme nejspíš z třetího žlabu. Nahoru jsme vystupovali asi pátým.V Mlynické dolině je už o poznání tepleji. Přesto se nemžeme dočkat tepla, které nás čeká na vlakové zastávce na Štrbském plesu.
I po týdnu co píšu tento článek nejsou mé prsty na nohou v cajku. Naštěstí nejde o omrzliny, ale asi jen o poškození nervových zakončení. Nemám v nich cit. Snad se to časem spraví...
Podrobnější popis výstupu včetně GPX logu naleznete v předchozím reportu z léta  >>ZDE<<

Turistická MAPA oblasti
Popis trasy z sprievodca  

Žádné komentáře:

Okomentovat