2011.05.12 Vysoké Tatry - Belianská kopa

Protože počasí stále přeje, tak neodolám a i po předchozích 2 těžkých túrách se rozhoduji někam vyrazit. Hledám něco atraktivního a přitom lehce dosažitelného bez velkého převýšení. Zaujme mě Biele pleso a výhled na Belianské Tatry. Ty už jsem obdivoval z Lomničáku a rozhodně stojí za bližší pruzkum. Za výchozí bod si zvolím autobusovou zastávku Biela voda. Odtud začíná i žlutá značka. Nachází se zde i parkoviště s pro mě neakceptovatelným parkovný 5,60 eura za den. Parkuji nějakých 300m od parkoviště na vyštěrkované krajnici. (pokračování)

Jehňačí hrb

chata Při Zelenom plesu

FOTOGALERIE


Jde opravdu o nenáročnou lehkou túru. Velká část vede po široké lesní vyštěrkované cestě. Tato cesta sice u Šalviového pramene pokračuje jako žlutá značka na chatu Při Zelenom plesu. Já ale stoupám stále vzhůru po modré. Cesta až po další odpočívadlo vede také po pěkné lesní cestě. Odtud už se mění v chodník vydlážděný velkými kamenami a i stoupaní se začíná přiostřovat. Sledujíc bouřící potok Kežmarské Biele vody.

Les pomalu mizí a Já vystupuji nahoru do doliny Bielych ples. Tady poprvé zahlédnu hřeben Belianských Tater. Připomíná mi kopce na Velké Fatře. Velké Biele pleso je z části ukryté v kleči. Pokračuji tedy okolo něj dále po modré. Míjím vyvrácenou značku. Pravděpodobně informujíc o sezónní uzávěře až do 15.6 a tak opravdu nic nebrání pokračovat vzhůru do Předného Kopského sedla.

Vede na něj krátké, ale ke konci docela prudké stoupání. Jsou zde vybudované hodně vysoké schody, které mají zabránit erozi. Když už stojím v sedle tak by to chtělo vyběhnout i na nějaký vrchol. Tím je hned nade mnou se čnící Belianská kopa. Jde o nevýrazný zaoblený travnatý kopeček. Jeho zdolání ze sedla zabere stěží 5 minut tak ten výstup nahoru risknu. Nahoře se naskýtá pěkný výhled na celé Belianské Tatry a na druhé straně z hřebenu vybíhající Jahňačí hrb.

Raději nechci provokovat a tak nepokračuji po hřebenu, ale sestupuji stejnou cestou dolu. Od Velkého Bieleho plesa se rozhodnu pokračovat na chatu Při Zelenom plese. Vede k ní opět hodně kamenitý chodník. Zde potkávám dva autobusy polských děcek a tím klid v Tatrách pro dnešek končí. Jsou roztažení už na několik kilometru a kraválu nadělají na celé Tatry.

Náladu si spravím pohledem od chaty Při Zelenom plesu. Ten pohled je úžasný a i do teď mému žebříčku vévodící pohled od Sliezského Domu bere za své. Tohle je jednička ! Pohodu trochu kazí vrčící diesel agregát co tam celou dobu hučí a dodává chatě elektřinu. Zaujme mě výstup na Jehňačí štít na který vede turistická značka. Dnes bych jej už asi nestihl, ale brzy se zde určitě vrátím.

Cesta zpět po žluté zásobovací cestě na chatu je opět příjemnou procházkou. Tu kazí zase jen řvoucí polští školácí, kteří se trousí od modré, kterou jsem ráno vystupoval nahoru.